Podpořte nespravedlivě vězněné dopisem
12. únor 2024 | Psaní dopisů politickým vězňům | Zdroj:
Memorial Česká republika
Různým formám politicky motivovaného trestního stíhání čelí v Rusku aktuálně na 3 000 ruských a ukrajinských občanů. Přes tisíc lidí z toho je stíháno za protiválečné postoje. Nejjednodušší způsob, jak tyto lidi podpořit a dát jim vědět, že se na ně nezapomnělo (navzdory tomu, co si přejí ruské úřady), je poslat jim dopis nebo pohlednici. Níže přinášíme podrobný návod, jak na to.
Kdo jsou současní političtí vězni?
Pojem „politický vězeň“ není obecně ustálený. Naši kolegové z ruského projektu „Podpora politických vězňů. Memorial“ (bývalé Lidskoprávní centrum Memorial) za politické vězně považují osoby, jejichž svoboda pohybu je omezena a které čelí trestnímu stíhání z politických důvodů. Tedy jsou pronásledovány pro uplatňování svých občanských práv, pro příslušnost k národnosti, náboženské či jiné skupině, pro své přesvědčení a názory (Amnesty International takové osoby nazývá „vězni svědomí“) a dále ty osoby, které jsou pronásledovány se zásadním porušením zákona.
Projekt „Podpora politických vězňů. Memorial“ nepovažuje za politické vězně osoby, které použily nebo vyzývaly k násilí na základě rasy, náboženství, etnického původu apod.Více informací o principech uznání osoby za politického vězně naleznete zde a zde (v ruštině).
Kolik je aktuálně v Rusku politických vězňů?
Podle údajů ruského lidskoprávního portálu OVD-Info čelí v Rusku politicky motivovanému trestnímu stíhání ke dni 16. 12. 2024 na 3 000 lidí (toto číslo zahrnuje osoby zbavené svobody, osoby, proti nímž je vedeno vyšetřování, ale také lidi, kteří sice čelí trestnímu stíhání, ale pobývají za hranicemi Ruska). 1109 lidí z toho čelí trestnímu stíhání za protiválečné postoje. Nejčastěji jsou obviněni z šíření záměrně nepravdivých informací o ozbrojených silách Ruské federace, diskreditace ozbrojených sil Ruské federace nebo veřejného ospravedlňování terorismu. Podrobnější informace naleznete zde (v ruštině).
Kromě toho jsou v Rusku stíháni odpůrci současné vlády nebo příslušníci nejrůznějších menšin. Dlouhodobě jsou pronásledováni například kolegové a podporovatelé Alexeje Navalného a dalších opozičních aktivistů, krymští Tataři (na základě jejich etnické příslušnosti) nebo Svědkové Jehovovi (na základě jejich náboženského vyznání). Z formálního hlediska jsou tyto osoby nejčastěji obviněny z organizování činnosti extremistické nebo teroristické komunity.
Projekt „Podpora politických vězňů. Memorial“ zařadil ke dni 16. 12. 2024 na seznam politických vězňů 787 lidí (toto číslo zahrnuje pouze osoby, jejichž svoboda pohybu je omezena). Proces uznání osoby za politického vězně a prověření všech okolností případu je poměrně složitý a může zabrat relativně dost času.
Kde najdu podrobnější informace o těchto lidech a průběhu jejich pronásledování?
V českém Memorialu čerpáme informace především z webových stránek projektu „Podpora politických vězňů. Memorial“, kde je k dispozici seznam politických vězňů, detailní popisy jejich případů a také adresy, kam jim můžete posílat dopisy.
Existují však i další zdroje informací o lidech čelících v Rusku politicky motivovanému trestnímu stíhání: webové stránky projektu OVD-Info, webové stránky projektu Rosuznik nebo bot na Telegramu @svobot_bot.
Více informací o represích v současném Rusku, včetně odkazů na analytické články v ruštině a angličtině, naleznete zde. Pokud vás zajímají další materiály k tématu (rozhovory s právníky a příbuznými, analýza novinek v ruské legislativě atd.), vřele doporučujeme k prostudování anglickou verzi webových stránek výše zmíněného projektu OVD Info.
Je psaní dopisů politickým vězňům opravdu tak důležité?
Krátká odpověď zní: ANO (a potvrdit to může snad každý politický vězeň)!
Přinášíme například překlad úryvku z dopisu Danijele Cholodného, bývalého technického ředitele kanálu Navalnyj LIVE. Má 26 let a v srpnu 2023 byl za účast v „extremistické komunitě“ odsouzen k 8 letům vězení. Aby vnějšímu světu připomněl, že dopisy jsou pro politické vězně opravdovou podporou, poslal přímo z trestanecké kolonie tento text:
„Pište dopisy, je to opravdu šíleně důležité. Dodáváte nám sílu, připomínáte nám, že nejsme sami. [...] Všichni řešíte, co napsat, ale psát můžete cokoli! Třeba seznam aktuálních novinek ze světa. Nebo proč neposlat vtipný meme? Řekněte něco o sobě: co děláte, co vás zajímá. Kdo ví, třeba se ukáže, že váš adresát má rád Doctora Who stejně jako vy, a budete si neustále psát. Není to skvělý?
Podělte se o své názory na jakékoli téma: politika, sport, knihy, hudba. Cokoli. [...] Nestyďte se ;) Popřejte všechno nejlepší oslavencům a oslavenkyním. Představte si, jakou bude mít radost nějaký ten Vasja nebo Ivan, pokud dostane k narozeninám 100 dopisů. Na to nikdy nezapomene. Pokud jste v zahraničí, pošlete odtud pohlednici. Dostal jsem je z Německa, Maďarska, Švédska a dokonce i z Austrálie. Přímo s jejich známkami. Je to fakt super. Dokonce i na mé spoluvězně a cenzora to udělalo dojem! Nebo stačí napsat i pár podporujících slov. Je lepší napsat alespoň dva řádky než nenapsat vůbec nic.“Je důležité, aby člověk, který se ocitne v trestanecké kolonii nebo vazební věznici, věděl, že není sám a že se na něj nezapomnělo. I pro lidi, kteří podmínky věznění snášejí poměrně dobře, představují dopisy snad nejdůležitější zdroj psychické podpory a umožňují udržovat kontakt s vnějším světem a udělat si přehled o tom, co se děje za stěnami věznice.
Mají zároveň ještě jednu důležitou funkci: mohou vězni pomoci vyhnout se fyzickému a psychickému násilí ze strany vězeňského personálu. Zjednodušeně řečeno, v teorii je násilí a jakékoli nezákonné jednání snazší použít proti někomu, o koho se nikdo moc nezajímá. (Pokud se ale ruské úřady z nějakého důvodu rozhodnou vystavit některého z politických vězňů systematickému násilí, tento princip platit nebude. Použití násilí s počtem dopisů v tomto případě nejspíš vůbec souviset nebude. Jedním z nejvýraznějších a nejsmutnějších příkladů je případ opozičního lídra Alexeje Navalného.)
Pokud nežiji v Rusku a pošlu dopis někomu do ruského vězení, opravdu se k němu dostane?
Korespondence s vězni je v Rusku stále povolena a dopisy lze poslat jak obyčejnou papírovou poštou, tak online. Pro usnadnění komunikace ruský stát dokonce zřídil oficiální webové stránky v ruštině a v angličtině.
Práva (nejen) politických vězňů se v Rusku ale občas vůbec nerespektují a dopisy se tímto lidem někdy záměrně nepředávají. Tak tomu bylo třeba v případě Alexeje Navalného, kterému důsledně nebyly předávány dopisy od manželky. Tímto způsobem na něj byl vyvíjen psychický nátlak. Navalnyj si ale i přesto mohl dopisovat s mnoha dalšími lidmi, což aktivně dělal.
Elektronická komunikace je rychlejší a spolehlivější. Chcete-li si s někým pravidelně dopisovat, doporučujeme zvolit právě tuto variantu. Nicméně do ruského vězení můžete poslat i obyčejný papírový dopis. Má své kouzlo a do obálky můžete navíc vložit užitečné věci jako například čistý papír nebo známky. Mějte však na paměti, že do Ruska může papírový dopis putovat 1 až 2 měsíce — a stejně jako u obyčejné pošty, občas se váš dopis může cestou do adresáta ztratit (pravděpodobnost, že se tak stane, ale není tak vysoká).
Pokud vězni pošlete pouze pohlednici, odpověď s největší pravděpodobností nedostanete. Hlavním účelem pohlednice je udělat někomu malou radost, s odpovědí se většinou ani nepočítá.
Poté, co dopis (elektronický či papírový) dorazí do trestanecké kolonie, je vždy přečten cenzorem, který rozhodne, zda ho může předat vězni. Někdy si ho jen přečte a pak předá dál, někdy z něj vyškrtne určité věty a někdy ho celý zabaví. O základních principech korespondence s politickými vězni se dočtete níže.
Občas se může stát, že i pokud vězeň dopis obdrží (ať už v papírové nebo elektronické podobě), odpoví na něj se zpožděním nebo neodpoví vůbec. Mějte pro to prosím pochopení, političtí vězni se nachází ve zranitelném postavení a jejich situace se může velmi rychle měnit, mohou být například posláni na samotku nebo nečekaně odvezeni do jiné věznice. I tak ale jsou rádi za každý pohled a dopis a snaží se na ně odpovídat.
Chci některého z politických vězňů podpořit, ale nevím, komu mám napsat. Jak si mám vybrat?
Adresáta byste si samozřejmě měli vybrat sami podle vlastního uvážení. Můžeme ale poskytnout několik tipů:
1) Napište někomu, s kým byste si opravdu rádi promluvili. Přečtěte si profil vězně a zkuste najít styčné body, o které se můžete při psaní dopisu opřít: možná máte stejnou profesi nebo jste někdy navštívili jeho rodné město?
2) Dopis s milými slovy potěší každého politického vězně, ale zejména potěší někoho, kdo mnoho dopisů nedostává: většinou se jedná o neveřejné osoby, o nichž se moc nepíše v médiích, a také o lidi neslovanského vzhledu nebo staršího věku
3) Pokud s psaním dopisů politickým vězňům teprve začínáte, nepište velkému množství lidí najednou. Napsat dobře i jeden dopis zabere hodně času a energie a kromě toho brzy s velkou pravděpodobností zapomenete, komu a co jste napsali. Lepší je napsat 1 až 3 skutečně kvalitní dopisy.
Vím, komu chci napsat, ale s psaním dopisů do vězení moc zkušeností nemám. Co mi poradíte?
Pokud se na psaní opravdového dopisu zatím necítíte, můžete vězni poslat nějakou krásnou pohlednici a dopsat na ní pár milých slov. Pohlednice, zvláště ty barevné a zajímavé, vždy vnesou do šedivého prostoru kolonie radost. Poslat je můžete obyčejnou poštou; podrobnosti o tom, jak to udělat, najdete níže.
Pokud se rozhodnete napsat dopis, zde je několik tipů:
- Napsat dopis někomu, koho vůbec neznáte, je v podstatě stejné, jako se s tím člověkem seznámit osobně. Představte se, řekněte, kdo jste, co děláte, proč vězni píšete. Zkuste se zamyslet nad tím, co byste se o tomto člověku chtěli dozvědět, a klidně se ho na to zeptejte.
- Dopis by neměl být příliš smutný ani příliš sentimentální. Není třeba vězně litovat nebo mu připomínat, v jak obtížné situaci se nachází, on to dobře ví. Zkuste se obejít bez výrazů typu „drž se” apod., je to klišé a lidem ve vězení to spíše vadí. Vždy však rádi slyší, že je někdo podporuje a sdílí jejich hodnoty!
- Váš adresát opravdu touží po upřímném dialogu. Podělte se s ním o to, co vám přináší radost: řekněte, jak jste prožili den, povyprávějte o zajímavém filmu nebo mu třeba napište něco o tradicích nebo kultuře České republiky. Bude skvělé, pokud se člověka, kterému píšete, také na něco zeptáte, aby cítil váš zájem o jeho život. Pokud píšete papírový dopis, můžete také něco nakreslit.
- Neřešte podrobnosti trestního řízení. Politická témata omezte na minimum nebo radši o nich nepište vůbec. Nepoužívejte hrubá slova ani výrazy v cizích jazycích. Nevyzývejte k porušování zákonů, i kdyby vám současná ruská legislativa připadala nespravedlivá nebo nesmyslná: takový dopis cenzor stejně zabaví a vězni může dokonce způsobit problémy.
- Pokud píšete papírový dopis, do obálky kromě samotného dopisu můžete vložit i něco navíc, například vtipný obrázek anebo naopak něco užitečného, třeba čistý papír nebo prázdné obálky. Jen nezapomeňte, že váš dopis má mít maximálně 99 gramů.
- Dopisy datujte, někdy k adresátovi putují opravdu dlouho a datum pomůže vám i vězni lépe se v korespondenci orientovat.
Chci napsat dopis, ale neumím rusky, můžu psát v jiných jazycích, například anglicky?
Dopis má být napsán v ruštině, cizojazyčné výrazy omezte na minimum nebo je radši nepoužívejte vůbec.
Pokud je vaše znalost ruštiny nedostatečná, zkuste použít online překladač (např. www.deepl.com/) nebo chatGPT. Kvalita těchto překladů je obecně poměrně vysoká. Abyste se vyhnuli možným významovým chybám v překladu, měli byste používat slova v jejich přímém významu a psát v jednoduchých větách. Gramatické chyby ale nevadí, hlavní je, aby byl dopis jako celek srozumitelný, napsaný v ruštině a dodržoval naše doporučení uvedená výše.
Pokud znáte někoho, kdo umí rusky, můžete ho požádat, aby váš dopis zkontroloval. Pokud nikoho takového nemáte a chcete se přitom na něco zeptat, napište na alexandra.skorvid@gulag.cz. Ozveme se vám v rámci našich časových možností.
Mám svůj dopis poslat obyčejnou papírovou poštou, nebo online?
Na našich workshopech dáváme přednost papírovým dopisům. Ručně psané dopisy, ke kterým můžete připojit i barevný obrázek nebo něco nakreslit, svědčí o vaší snaze adresáta potěšit a mají osobní přidanou hodnotu. Vězněný člověk to určitě ocení.
Nicméně pokud s vězněm chcete navázat dlouhodobější korespondenci, z praktického hlediska je jednodušší odesílat dopisy online. Nejpopulárnější ruské služby FSIN-pismo a Zonatelecom fungují spolehlivě, jejich nespornou výhodou je možnost sledovat stav dopisu a vyšší šance na obdržení odpovědi. Lidé žijící v Rusku a lidé, kteří mají karty vydané ruskými bankami, tyto služby aktivně využívají. Pro ty, kteří žijí v Evropě a nemají ruskou bankovní kartu, však bude využití těchto služeb obtížné: kvůli sankcím není možné za odeslání dopisu zaplatit zahraniční kartou. Navíc pokud ruštinu neovládáte dobře, může pro vás být problematické zorientovat se na webových stránkách těchto služeb.
FSIN-pismo ale nedávno spustila novou službu https://prisonmail.online/, kterou je možné využívat ze zahraničí. Má sice své nevýhody, ale je to zatím nejpohodlnější varianta, jak pravidelně komunikovat s politickým vězněm z Evropy.
Chci svůj dopis poslat online. Jak na to?
Pokud vy ani nikdo z vašeho blízkého okolí nemáte ruskou bankovní kartu, nebudete moci využít nejpopulárnější služby FSIN-pismo (státní služba pro online korespondenci s vězni) a Zonatelecom.
FSIN-pismo ale nedávno spustila novou službu https://prisonmail.online/, kterou je možné využívat právě ze zahraničí a která nabízí možnost placení evropskou kartou. Odeslání standardního dopisu stojí 1,5 USD, dalších 1,5 USD máte zaplatit za možnost dostat odpověď anebo k dopisu můžete připojit obrázek, což vás bude stát dalších 1,5 USD.
Upozorňujeme, že skrze tento web můžete napsat pouze do vybraných trestaneckých kolonií a věznic. A ačkoli služba nabízí možnost platit zahraniční kartou, transakce se podle našich zkušeností občas zamítají (v tom případě ale doporučujeme nezoufat a zkusit dopis odeslat ještě jednou).
Můžete využít také webové stránky projektu Rosuznik. Tato služba je bezplatná, nicméně napsat můžete pouze těm vězňům, jejichž údaje jsou uvedeny v seznamu Rosuzniku. K dopisu můžete připojit obrázek a pokud uvedete svůj e-mail, můžete obdržet odpověď. (Zveřejnění textu odeslaných dopisů je velmi vítáno.)
Pokud chcete podpořit oběti politických represí na Krymu, můžete využít bezplatné platformy „Krymská solidarita“. Také v tomto případě je možné psát pouze těm vězňům, jejichž údaje jsou uvedeny na webu.
Vřele doporučujeme také platformu Lifeline, kterou spustili kolegové z projektu OVD Info. Dopisy do ruského vězení zde můžete odeslat zdarma, v angličtině a online. Počítejte ale s tím, že adresát vám bude přidělen automaticky, vybrat si někoho konkrétního nemůžete. Pokud však dostanete odpověď, kolegové ji ofotí a pošlou vám ji e-mailem!
Chci napsat papírový dopis (nebo poslat pohlednici). Jak můžu zvýšit šanci, že můj dopis adresát skutečně obdrží?
Odesílání papírových dopisů, zejména z Evropy, je vždy trochu loterie. Vždy existuje pravděpodobnost, že se váš dopis ztratí nebo že jej cenzor z nějakého důvodu vězni nepředá, a s tím musíte předem počítat. Existuje však několik způsobů, jak zvýšit šanci, že váš dopis vězeň úspěšně obdrží:
- Je důležité správně uvést adresu vězně. Na pohlednici i na obálce se adresa uvádí v pravém dolním rohu. Přesnou adresu vězně najdete na webových stránkách, o nichž jsme psali výše (projekt „Podpora politických vězňů. Memorial“, bot na Telegramu @svobot_bot a další). Je důležité celou adresu přepsat přesně tak, jak je uvedena, včetně celého jména vězně (tj také jména po otci) a roku jeho narození. Příklad správně vyplněné adresy: RUSSIA, 662606, Красноярский край, г. Минусинск, ул. Горького, д. 114, ФКУ Т ГУФСИН России по Красноярскому краю, Джелялову Нариману Энверовичу, 1980 г. р.- Dopis můžete poslat jak obyčejně (poštovní známka do Ruska stojí pro dopis do 50g 44 Kč), tak doporučeně (což je sice dražší, ale zato dává mnohem větší jistotu, že dopis do trestanecké kolonie dorazí a že si ho cenzor vyzvedne).
- Aby vám váš společník mohl poslat odpověď, na obálku s dopisem nadepište také svou adresu a vložte dovnitř papír a prázdnou obálku. Pokud chcete politickému vězni ušetřit práci ještě víc, na jednu z těchto prázdných obálek rovnou napište svou adresu (v pravém dolním rohu, tj na místo pro příjemce), aby ji váš společník nemusel přepisovat sám.
- K odeslání dopisů z Ruska do zahraničí je potřeba disponovat speciálními k tomu určenými známkami v celkové hodnotě 110 rublů. (cca 25 Kč za jeden dopis). Ne každý vězeň má u sebe potřebné množství známek a proto bude dobře, pokud mu je spolu s vaším dopisem rovnou pošlete. Zakoupit tyto známky v České republice ale nelze, prodávají se pouze na území Ruska. V českém Memorialu a Gulag.cz je však máme exkluzivně k dispozici. Zakoupit je můžete na našich workshopech, případně se můžeme domluvit na osobním předání v Praze. V případě zájmu nás prosím kontaktujte na alexandra.skorvid@gulag.cz.
- Nepište vězňům, kteří jsou právě na cestě z jedné věznice do druhé; s největší pravděpodobností se váš dopis ztratí. Počkejte, až dorazí na nové místo pobytu. Informace o tom, kde se vězeň právě nachází, jsou téměř vždy dostupné na internetu.
Pokud máte v Rusku kamaráda nebo příbuzného, může vám s odesláním dopisů pomoci: text dopisu mu můžete poslat elektronicky s tím, aby ho ručně přepsal a odeslal do trestanecké kolonie (což je i podle současných ruských zákonů zatím zcela legální). Političtí vězni mají z dopisů ze zahraničí velkou radost, ale z praktického hlediska je jednodušší odpovědět na dopis z Ruska.
Chcete zkusit někomu napsat, ale zatím nevíte komu? Níže přinášíme medailonky několika nespravedlivě vězněných lidí, které pro vás mohou posloužit jako inspirace. Příběhy dalších politických vězňů (v ruštině) naleznete na webových stránkách projektu „Podpora politických vězňů. Memorial“.
IGOR BARYŠNIKOV, 65 let, důchodce
SEJTVELI SEJTABDIJEV, 30 let, manažer silniční dopravy a lidskoprávní aktivista – možnost online komunikace
IRYNA DANYLOVYČ, 45 let, zdravotní sestra, novinářka a aktivistka
JURIJ DMITRIJEV, 68 let, historik
VOLODYMYR DUDKA, 59 let, námořní důstojník
NADĚŽDA BUJANOVA, 68 let, dětská lékařka – možnost online komunikace
BACHROM CHAMROJEV, 60 let, lidskoprávní aktivista
CHRYSTYNA LJUBAŠENKO, 35 let, matka dvou dětí – možnost online komunikace
ANNA ARCHIPOVA, 27 let, studentka – možnost online komunikace
DARJA POLJUDOVA, 35 let, aktivistka – možnost online komunikace
SEJRAN SALIJEV, 38 let, aktivista – možnost online komunikace
DMITRIJ TALANTOV, 63 let, právník
ARSENIJ TURBIN, 16 let, student lycea
Za pomoc při přípravě materiálu děkujeme Jeleně Skvorcové.