Podpořte ruské politické vězně a popřejte jim klidný vstup do nového roku!

O tom, že ruští političtí vězni dostávají dopisy z celého světa včetně České republiky vyprávějí především oni sami nebo jejich blízcí, a to například v rozhovorech pro média, které s vězni nebo jejich příbuznými občas pořizují některá demokratická ruskojazyčná média. Téměř v každém takovém rozhovoru se objeví zmínka o dopisech, o tom, jak jsou důležité a z jakých zemí je ten který vězeň zatím obdržel. O významu dopisů a o tom, jak je osobně podpořily, hovoří také skoro všichni političtí vězni po tom, co se dostávají na svobodu. Jako jeden z mnoha příkladů můžeme uvést tento rozhovor, který portál iRozhlas.cz pořídil s novinářkou Alsu Kurmašovou propuštěnou z ruského vězení v rámci velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem v srpnu 2024. Vypráví, že dostávala dopisy a pohlednice z celého světa, včetně Česka, a v článku si můžete prohlédnout i fotografie některých z těchto pohlednic.

Papírové dopisy z Evropy, USA a dalších zemí světa většinou do Ruska putují dost dlouho, nicméně podle zkušeností lidskoprávních aktivistů a reakcí politických vězňů většinou opravdu dorazí, a proto je velmi důležité je posílat. Pokud jde o elektronickou komunikaci prostřednictvím portálu prisonmail.online nebo jiných platforem (bezplatných nebo umožňujících platbu evropskými kartami), je úspěšné doručení téměř zaručeno – pokud dodržíte základní pravidla korespondence s politickými vězni.

Narodil se 5. srpna 1999, žil v Moskvě. Programátor, studoval fakultu výpočetní matematiky a kybernetiky na Moskevské státní univerzitě, vedl programátorský klub. Zároveň působil jako občanský aktivista a spravoval populární Telegram-kanál Protestnyj MGU.

V dubnu 2022 byl zatčen a v březnu 2023 odsouzen k osmi a půl letům vězení. Ruské úřady ho obvinily z šíření nepravdivých informací o činech ruské armády kvůli jeho příspěvkům o ruských zločinech v Buči a Mariupolu.

Dmitrij svou vinu odmítá. Na jaře 2024 z vězení napsal, že stále zůstává „víceméně optimistou“ a na nic si nestěžuje.

Adresa pro papírový dopis: Иванову Дмитрию Александровичу, 1999 г. р. ФКУ ИК-3 УФСИН России по Тамбовской области, ул. Центральная, д. 6, п. Зелёный, Рассказовский район, Тамбовская область, Russia, 393265. Adresu můžete na obálku přepsat ručně nebo ji můžete vytisknout a nalepit v pravém dolním rohu.

Údaje pro komunikaci přes prisonmail.online: Step 1: Tambov Region – IK 3 p. Zeleny. Step 2: Prisoner Last Name: Иванов, Prisoner First Name: Дмитрий, Prisoner Middle Name: Александрович, Prisoner’s year of birth: 1999.

Vaše jméno můžete uvést anglicky, nemusí být v azbuce.

Více informací o případu naleznete zde: Dmitrij Ivanov (v ruštině).

Kristina Ljubašenko se narodila 3. června 1989 v Kyjevě. Je občankou Ukrajiny. Vystudovaná účetní. Žila v Kyjevě spolu s těžce nemocnou matkou, dědečkem trpícím demencí a dvěma dcerami. Po 24. únoru 2022 rodina uprchla do Švýcarska, kde získala azyl, nicméně skoro neměla z čeho žít.

V Ženevě se Ljubašenko seznámila s Vitalijem Jurčenkem, údajně rovněž ukrajinským uprchlíkem (nicméně lidskoprávní aktivisté ho považují za ruského agenta). Jurčenko nejprve Kristinu finančně podpořil a pak nabídl, aby odjela do Moskvy a zorganizovala tam „pokojný protiválečný protest“, za což měla dostat zaplaceno. Kristina souhlasila, ale po příjezdu do Moskvy si celou věc rozmyslela. Jurčenko jí však začal vyhrožovat, že jinak její cestu do Ruska nahlásí švýcarské sociální službě, která Kristině odebere děti. 8. května 2023 byla Kristina zadržena. Podle obžaloby toho dne v centru Moskvy vypustila bílo-modro-bílé balonky (tyto barvy se považují za symbol ruského protiválečného protestu).

Nejprve byla Kristina obviněna z chuligánství, ale od listopadu 2023 čelila obviněním z účasti na činnosti teroristické organizace. V červnu 2024 byla Kristina Ljubašenko odsouzena k 12 letům vězení. Její maminka a dědeček zůstaly ve Švýcarsku, zatímco obě její dcery skončily v sirotčinci v Kyjevě. V bytě, který Švýcarsko poskytlo rodině Ljubašenkových, nyní bydlí Vitalij Jurčenko.

Adresa pro papírový dopis: Любашенко Кристине Андреевне 1989 г. р., ФКУ СИЗО-6 УФСИН России по г. Москве, ул. Шоссейная, д. 92, г. Москва, Russia, 109383. Adresu můžete na obálku přepsat ručně nebo ji můžete vytisknout a nalepit v pravém dolním rohu.

Údaje pro komunikaci přes prisonmail.online: Step 1: Moscow – SIZO 6 Pechatniki. Step 2: Prisoner Last Name: Любашенко, Prisoner First Name: Кристинa, Prisoner Middle Name: Андреевна, Prisoner’s year of birth: 1989.

Vaše jméno můžete uvést anglicky, nemusí být v azbuce.

Více informací o případu naleznete zde: Kristina Ljubašenko (v ruštině).

Naděžda Bujanova se narodila 29. března 1956 v ukrajinském Lvově, nicméně celý život žije v Moskvě. Povoláním je dětská lékařka. V únoru 2024 byla propuštěna z práce; důvodem bylo udání jedné její pacientky, která tvrdila, že Naděžda Bujanova v rozhovoru s ní a jejím synem podporovala činy ukrajinské armády a „vysmívala se ruským vojákům“.

Zprávy o tomto případu se rychle rozšířily v médiích. Bujanova celou věc popírá a trvá na tom, že pacientce nic takového neřekla a o Ukrajině se prý vůbec nebavila. Přesto byla propuštěna z práce, záhy u ní byla provedena domovní prohlídka, pak byla Naděžda poslána do domácího vězení a později převezena do vazební věznice, kde je držena i nyní. Je obviněna z šíření vědomě nepravdivých informací o ruské armádě a v listopadu 2024 byla odsouzena k 5 a půl letům vězení.

Provládní aktivisté se jí snaží co nejvíc ztížit život: jednou jí například poslali do vazební věznice 20 kilogramů soli, aby vyčerpali limit na balíky a její obhajoba jí nemohla poslat skutečně potřebné věci a potraviny. Vedení věznice tuto provokativní zásilku naštěstí nakonec odmítlo.

Adresa pro papírový dopis: Буяновой Надежде Фёдоровне 1956 г. р., ФКУ СИЗО-6 УФСИН России по г. Москве, ул. Шоссейная, д. 92, г. Москва, Russia, 109383. Adresu můžete na obálku přepsat ručně nebo ji můžete vytisknout a nalepit v pravém dolním rohu.

Údaje pro komunikaci přes prisonmail.online: Step 1: Moscow – SIZO 6 Pechatniki. Step 2: Prisoner Last Name: Буянова, Prisoner First Name: Надежда, Prisoner Middle Name: Фёдоровна, Prisoner’s year of birth: 1956.

Vaše jméno můžete uvést anglicky, nemusí být v azbuce.

Více informací o případu naleznete zde: Naděžda Bujanova (v ruštině).

Michail Kriger se narodil 23. února 1960 na území dnešní Ukrajiny. Většinu života ale žije v Rusku a má ruské občanství. Povoláním je bagrista, později se zabýval zemními pracemi a v době pandemie covidu pracoval jako kurýr.

Od konce 1980. let Michail působí jako politický a občanský aktivista. Otevřeně kritizuje válku proti Ukrajině a současnou ruskou vládu, za což byl v listopadu 2022 zadržen a obviněn z ospravedlňování terorismu.

V květnu 2023 byl odsouzen k 7 letům vězení. Ve své závěrečné řeči u soudu vyjádřil plnou podporu ukrajinské armádě a na závěr zazpíval známou ukrajinskou píseň Oj u luzi červona kalyna.

V polovině května 2024 se ve vězení oženil se svou dlouholetou přítelkyní.

V červenci 2024 projednal ruský soud kasační stížnost v případu Krigera a jeho rozsudek definitivně potvrdil. Kriger to okomentoval takto: „Za rok a půl ve vazbě se můj postoj nezměnil. Chtěl bych se zeptat svých milých spoluobčanů, zda se jim po únoru 2022 žije klidněji. [..] S tímto rozsudkem nesouhlasím, považuji se za nevinného a jsem rád, že jsem to mohl opět potvrdit“.

Adresa pro papírový dopis: Кригеру Михаилу Александровичу, 1960 г. р., ФКУ ИК-5 УФСИН России по Орловской области, ул. Заводская д. 62, п. Нарышкино, Орловская область, Russia, 303900. Adresu můžete na obálku přepsat ručně nebo ji můžete vytisknout a nalepit v pravém dolním rohu.

Údaje pro komunikaci přes prisonmail.online: Step 1: Oryol Region – IK 5 Naryshkino. Step 2: Prisoner Last Name: Кригер, Prisoner First Name: Михаил, Prisoner Middle Name: Александрович, Prisoner’s year of birth: 1960.

Vaše jméno můžete uvést anglicky, nemusí být v azbuce.

Více informací o případu naleznete zde: Michail Kriger (v ruštině).

Narodila se 5. září 1986 v Moskvě. Povoláním je programátorka a IT konzultantka. Část její rodiny pochází z Ukrajiny, začátek otevřené války Ruska proti Ukrajině proto nesla Nina velice těžce.

V březnu 2023 byla Nina zadržena ve svém bytě, kam přišlo několik ozbrojených policistů. Následně byla obviněna z toho, že poslala 5000 rublů (cca 1200 Kč) na účet jedné bloggerky z Ukrajiny. Vyšetřování to ohodnotilo jako vlastizradu. Podle samotné Niny svůj čin vnímala jako humanitární pomoc a byla ráda, že může Ukrajince alespoň trochu podpořit. Uvědomovala si, že to může mít následky, myslela si ale, že dostane pouze peněžitou pokutu.

V dubnu 2024 však byla odsouzena na 12 let do trestanecké kolonie. Ve vězení se snaží být optimistická, hodně medituje a čte knihy. Hodně ji ale mrzí osud jejích domácích mazlíčků: kocoura podle ní vyšetřovatelé během některé z domovních prohlídek ukradli a malý mopslík nyní aktivně hledá nový domov.

Adresa pro papírový dopis: Слободчиковой Нине Михайловне 1986 г.р., ФКУ СИЗО-6 УФСИН России по г. Москве, ул. Шоссейная, д. 92, г. Москва, Russia, 109383. Adresu můžete na obálku přepsat ručně nebo ji můžete vytisknout a nalepit v pravém dolním rohu.

Údaje pro komunikaci přes prisonmail.online: Step 1: Moscow – SIZO 6 Pechatniki. Step 2: Prisoner Last Name: Слободчикова, Prisoner First Name: Нина, Prisoner Middle Name: Михайловна, Prisoner’s year of birth: 1986.

Vaše jméno můžete uvést anglicky, nemusí být v azbuce.

Více informací o případu naleznete zde: Nina Slobodčikova (v ruštině).

Anna Archipova se narodila 20. září 1997 a žila v Novosibirsku. Byla členkou ruského mládežnického demokratického hnutí Věsna (Jaro), které je ruskými úřady považováno za extremistické. Členové tohoto hnutí byli v posledních letech v Rusku aktivně pronásledováni.

Podle vyšetřovatelů koordinovala Anna Archipova činnost „mediálního oddělení“ Věsny. V důsledku toho byla obviněna hned ze čtyř paragrafů trestního zákoníku, včetně rehabilitace nacismu a šíření nepravdivých informací o ruské armádě.

Ve vazbě je od června 2023. Hrozí jí až 15 let vězení. V dopisech Anna vypráví, že podmínky ve vězení jsou někdy tvrdé, zejména pro vegany, ale že zato je kolem ní „spousta inteligentních a vzdělaných žen“.

Adresa pro papírový dopis: Архиповой Анне Николаевне, 1997 г.р., ФКУ СИЗО-5 УФСИН по Санкт-Петербургу и Ленинградской области, ул. Арсенальная, д. 11, г. Санкт-Петербург, Russia, 195009. Adresu můžete na obálku přepsat ručně nebo ji můžete vytisknout a nalepit v pravém dolním rohu.

Údaje pro komunikaci přes prisonmail.online: Step 1: St Petersburg and LO – SIZO 5 Arsenalka. Step 2: Prisoner Last Name: Архипова, Prisoner First Name: Анна, Prisoner Middle Name: Николаевна, Prisoner’s year of birth: 1997.

Vaše jméno můžete uvést anglicky, nemusí být v azbuce.

Více informací o případu naleznete zde: Anna Archipova (v ruštině).

Jegor Balazějkin se narodil 6. srpna 2006 a žil v Leningradské oblasti v Rusku. V době zatčení byl studentem gymnázia.

V únoru 2023 se tehdy 17létý Jegor pokusil zapálit budovu vojenské správy. Učinil tak poté, co se dozvěděl o smrti svého strýce na rusko-ukrajinské frontě. Téměř okamžitě byl zadržen a obviněn z pokusu o teroristický útok (i přesto, že nikomu neublížil a ani skoro nepoškodil budovu).

V listopadu 2023 byl Jegor Balazejkin odsouzen k 6 letům vězení. Rok strávil v nápravném zařízení pro mladistvé a nyní má být přemístěn do trestanecké kolonie. Soud nevzal v úvahu, že Jegor trpí nevyléčitelnou chorobou (autoimunitní hepatitida). Podle rodičů to ve vazbě nemá lehké a je hlavně hodně psychicky vyčerpaný. Svého pokusu zapálit budovu vojenské správy ale nelituje. U soudu otevřeně prohlásil, že chtěl vyjádřit nesouhlas s válkou: „Je mi to líto, ale jinak jsem se zachovat nemohl. Kdybych nešel protestovat, tak bych se pravděpodobně oběsil.“

Adresa pro papírový dopis: Балазейкину Егору Даниэлевичу, 2006 г. р., ФКУ ИК-5 ГУФСИН России по г. Санкт-Петербургу и Ленинградской области, Северный пр-д 1-й, д. 1, п. Металлострой, г. Санкт-Петербург, Russia, 196641. Adresu můžete na obálku přepsat ručně nebo ji můžete vytisknout a nalepit v pravém dolním rohu.

Údaje pro komunikaci přes prisonmail.online: Step 1: St Petersburg and LO – IK 5 Metallostroy. Step 2: Prisoner Last Name: Балазейкин, Prisoner First Name: Егор, Prisoner Middle Name: Даниэлевич, Prisoner’s year of birth: 2006.

Vaše jméno můžete uvést anglicky, nemusí být v azbuce.

Více informací o případu naleznete zde: Jegor Balazějkin (v ruštině).

Krymský Tatar. Narodil se 9. června 1981 v Uzbekistánu a roku 1990 se spolu s rodinou vrátil na Krym. Žil v Simferopolu. Má jak ukrajinské, tak ruské občanství. Je ženatý a má tři děti.

Studoval v Libanonu, kde získal magisterský titul v oboru islamistika. Živil se jako překladatel. Zároveň se angažoval jako občanský aktivista a aktivně pomáhal pronásledovaným krymským Tatarům a jejich rodinám. Pravidelně navštěvoval soudy s politickými vězni na Krymu.

V červenci 2020 byl zadržen a stejně jako mnoho krymských Tatarů obviněn z účasti v mezinárodní organizaci Hizb ut-Tahrir al-Islami, která je v Rusku uznána za teroristickou a zakázána.

Vadim Běktěmirov svou vinu odmítá. V únoru 2022 byl odsouzen k 11 letům vězení v trestanecké kolonii se zvýšenou ostrahou.

Adresa pro papírový dopis: Бектемирову Вадиму Заидиновичу, 1981 г. р., ФКУ ИК-6 УФСИН России по г. Санкт-Петербургу и Ленинградской области, Грузовой проезд, д. 7, г. Санкт-Петербург, Russia, 190000. Adresu můžete na obálku přepsat ručně nebo ji můžete vytisknout a nalepit v pravém dolním rohu.

Údaje pro komunikaci přes prisonmail.online: Step 1: St Petersburg and LO – IK 6 Obikhovo. Step 2: Prisoner Last Name: Бектемиров, Prisoner First Name: Вадим, Prisoner Middle Name: Заидинович, Prisoner’s year of birth: 1981.

Vaše jméno můžete uvést anglicky, nemusí být v azbuce.

Více informací o případu naleznete zde: Vadim Běktěmirov (v ruštině).

Narodil se 25. září 1992 a žil ve Voroněžské oblasti. Vzděláním je chemik a pracoval v jaderné elektrárně. Považuje se za etnického Ukrajince, má Ukrajinu velmi rád a často ji navštěvoval. Ostře odsuzuje politiku ruských úřadů a v korespondenci se svými ukrajinskými přáteli otevřeně kritizoval Vladimira Putina.

V květnu 2022 byla u něj doma provedena domovní prohlídka, při níž byly údajně nalezeny výbušniny a ukrajinský pas na jeho jméno. Alexandr byl následně obviněn z vlastizrady a přípravy sabotážních akcí na území Ruska a v březnu 2024 odsouzen k 23 letům vězení v trestanecké kolonii se zvýšenou ostrahou. V září 2024 mu byl trest o půl roku zmírněn.

Dimitrěnko nepopírá, že nesouhlasí s válkou proti Ukrajině. Obvinění ale odmítá a celý svůj případ považuje za vykonstruovaný. U soudu také vyprávěl, že byl při domovní prohlídce a následně při výsleších mučen.

Adresa pro papírový dopis: Димитренко Александру Александровичу 1992 г. р., ФКУ Т УФСИН России по Саратовской области, ул. Уральская, д. 17, г. Балашов, Саратовская область, Russia, 412315. Adresu můžete na obálku přepsat ručně nebo ji můžete vytisknout a nalepit v pravém dolním rohu.

Údaje pro komunikaci přes prisonmail.online: Step 1: Saratov Region – Balashov prison. Step 2: Prisoner Last Name: Димитренко, Prisoner First Name: Александр, Prisoner Middle Name: Александрович, Prisoner’s year of birth: 1992.

Vaše jméno můžete uvést anglicky, nemusí být v azbuce.

Více informací o případu naleznete zde: Alexandr Dimitrěnko (v ruštině).

Narodila se 26. února 1967 a žila ve městě Konakovo v Tverské oblasti. Chtěla pracovat jako kostýmní výtvarnice, ale nevyšlo jí to. Místo toho se začala více věnovat rodině (manželovi a třem dětem). Nějakou dobu žila i s rodinou v Polsku.

Jak Ljudmila, tak její manžel Alexandr vždy zastávali liberální názory. Oba okamžitě odsoudili otevřenou válku proti Ukrajině a rozhodli se, že se pokusí čelit státní propagandě: po nocích kreslili na zdech městských domů protiválečné graffiti a na sociálních sítích sdíleli informace o zločinech ruské armády na Ukrajině.

V dubnu 2022 byli manželé zadrženi a obviněni z šíření dezinformací o ruské armádě. Manžel Ljudmily u soudu svou vinu nepopíral, Ljudmila ale otevřeně opakovala, že válku odsuzuje. Kvůli rozdílným postojům se vztahy mezi manželi výrazně zhoršily.

V březnu 2023 byla Ljudmila odsouzena k sedmi letům vězení a její manžel Alexandr k šesti a půl letům. Ve své závěrečné řeči Ljudmila uvedla, že je ráda, že se za ni její děti a vnuci nebudou muset nikdy stydět.

Ve vězení tráví Ludmila většinu času sama, spoluvězenkyně nemá a moc jí chybí komunikace s vnějším světem. Je proto moc ráda, když dostává dopisy. Je také známo, že její zdravotní stav se ve vazbě zhoršil a může jí hrozit mrtvice.

Adresa pro papírový dopis: Разумовой Людмиле Александровне, 1967 г. р., ФКЛПУ ОБ УФСИН России по Тверской области, ул. Старицкая, д. 96, г. Торжок, Тверская область, Russia, 172011. Adresu můžete na obálku přepsat ručně nebo ji můžete vytisknout a nalepit v pravém dolním rohu.

Údaje pro komunikaci přes prisonmail.online: Step 1: Tver Region – Regional hospital in Torzhok. Step 2: Prisoner Last Name: Разумова, Prisoner First Name: Людмила, Prisoner Middle Name: Александровна, Prisoner’s year of birth: 1967.

Vaše jméno můžete uvést anglicky, nemusí být v azbuce.

Více informací o případu naleznete zde: Ljudmila Razumova (v ruštině).