Již žádné ústupky vůči Putinovu režimu! Výzva světových vědců

Nedávno světem otřásla smrt Alexeje Navalného, Putinova hlavního politického protivníka. Ještě před svým uvězněním, v jehož průběhu byl mučen a nakonec zavražděn, Navalný přežil státem podporovaný pokus o otravu chemickou bojovou látkou. Navzdory této otřesné zkušenosti se statečně rozhodl do Ruska vrátit, a prokázal tak skutečné vlastenectví.

Válka na Ukrajině a vražda Alexeje Navalného se netýkají jen Ruska a Ukrajiny. Putinův režim ukázal, že je jasnou a bezprostřední hrozbou lidstvu. Od svého převzetí moci v roce 2000 Putin systematicky demontuje postsovětské demokratické instituce a živí konflikty v zemích bývalého Sovětského svazu. Totální agrese vůči Ukrajině a vražda Alexeje Navalného jsou dokladem eskalace této hrozby na novou úroveň, kdy se Putinův režim již nijak neomezuje při porušování lidských práv a mezinárodních norem.

Hrůzy světových válek dvacátého století vedly k poznání, že lidstvo se může vyhnout sebezničení jen tím, že se bude zasazovat o principy demokracie a dodržovat zákony na ochranu lidských práv. Putinův režim však tyto principy cynicky pošlapává. Tragédie způsobené totalitními režimy dvacátého století ukazují, že je nevyhnutelné usilovat o zajištění svobod a důstojnosti jednotlivců. Putin je bezostyšně porušuje. Rusko přeměnil na vysoce militarizovaný policejní stát vyzbrojený největším jaderným arzenálem, který pro svět představuje existenční hrozbu. Tato nebezpečí pojmenoval právě Alexej Navalnyj a další vůdcové ruské opozice, kteří navazují na odkaz svého proslulého předchůdce a laureáta Nobelovy ceny za mír za rok 1975, akademika Andreje Sacharova.

My, vědci z celého světa, požadujeme, aby se světoví vůdci důrazně zasazovali o mír, pokrok a dodržování lidských práv. Jakožto členové mezinárodního akademického společenství se hluboce obáváme ohrožení vědeckého pokroku v situaci, kdy diktátoři podkopávají svobodu myšlení, a to zejména v časech, kdy na pozadí globálních pandemií, klimatických změn a existenční hrozby představované zbraněmi hromadného ničení je celosvětová spolupráce důležitější než kdy dříve.

Vyzýváme světové vůdce a všechny lidi dobré vůle, aby se oprostili od veškerých iluzí v souvislosti s Vladimirem Putinem a jeho zločinným režimem. Historie nás učí, že ustupovat agresorovi znamená podporovat další zločiny proti lidskosti. Tento přístup nelze ospravedlnit žádnými dočasnými přínosy. Jsme odhodláni nedopustit opakování Mnichovského diktátu z roku 1938!

Vyzýváme světové vůdce, aby:

• zásadně rozšířili pomoc Ukrajině. Ukrajina musí zvítězit, nesmí jen neprohrát. Včasná pomoc přispěje ke snížení ztrát na lidských životech a k vytlačení agresora z ukrajinského území. Porážka Putinovy vojenské agrese bude vnímána jako morální vítězství pro miliony Rusů, posílení jejich naděje na demokratickou budoucnost a mobilizace jejich protiválečného úsilí;
• dodržovali lidská práva a podporovali demokratickou opozici v Rusku. Globální společenství se musí sjednotit na ochranu politických vězňů, kteří jsou v současné době v Rusku podrobováni mučení. Životy opozičních vůdců Vladimira Kara-Murzy, Ilji Jašina, Lilie Čanyševové a mnoha dalších jsou v bezprostředním ohrožení;
• posílili podporu ruských občanů, kterým hrozí nebezpečí represí na základě jejich demokratického a protiválečného politického přesvědčení a kteří potřebují azyl;
• podporovali demokratické ruské organizace zaměřené proti Putinovi, a to včetně podpory nezávislých ruských médií, jejichž úloha je při úsilí o proměnu režimu kriticky důležitá;
• delegitimizovali Putinovo nezákonné držení moci v Rusku. Navzdory své vlastní propagandě Putinův režim zoufale usiluje o uznání ze strany světového společenství. Odmítnou-li světoví vůdci uznat Putinovo znovuzvolení prezidentem, dají tím důrazně najevo, že ho svět již nemůže považovat za ‚partnera‘.

Vyzýváme všechny lidi dobré vůle a jejich organizace, aby využili všechny dostupné prostředky a aktivně po svých politických vůdcích požadovali, aby ruskou agresi řešili a podpořili Ukrajinu. Skláníme se před nejvyšší obětí Alexeje Navalného a zdůrazňujeme význam podpory demokracie a právního státu v úsilí o začlenění Ruska do společenství demokratických států. Společným postupem můžeme přispět k obnově míru v Evropě a zabránit globální katastrofě.

1. Svetlana Alexijevič, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015
2. Harvey J. Alter, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 2020
3. Francoise Barre-Sinoussi, nositelka Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 2008
4. Thomas R. Cech, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1989
5. Elias James Corey, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1990
6. Shirin Ebadi, nositelka Nobelovy ceny za mír za rok 2003
7. Sheldon Lee Glashow, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1979
8. Carol W. Greider, nositelka Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 2009
9. Roald Hoffmann, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1981
10. Louis J. Ignarro, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 1998
11. Elfriede Jelinek, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2004
12. Takaaki Kajita, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2015
13. Roger D. Kornberg, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2006
14. Ferenc Krausz, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2023
15. Brian K. Kobilka, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2012
16. Roderick MacKinnon, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2003
17. Barry J. Marshall, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 2005
18. John C. Mather, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2006
19. Michel Mayor, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2019
20. May-Britt Moser, nositelka Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 2014
21. Edvard Ingjald Moser, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 2014
22. Herta Müller, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2009
23. Paul Nurse, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 2001
24. James Peebles, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2019
25. William D. Phillips, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1997
26. H. David Politzer, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2004
27. Charles M. Rice, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 2020
28. Sir Richard J. Roberts, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 1993
29. Bert Sakmann, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 1991
30. Randy W. Schekman, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 2013
31. Gregg L. Semenza, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 2019
32. Vernon L. Smith, nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2002
33. Wole Soyinka, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1986
34. Gerardus ‘t Hooft, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1999
35. Jack W. Szostak, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 2009
36. Drew Weissman, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 2023
37. Eric F. Wieschaus, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu za rok 1995
38. Jody Williams, nositelka Nobelovy ceny za mír za rok 1997
39. Oleksandra Matvijčuk, vedoucí Centra občanských svobod, nositelka Nobelovy ceny za mír za rok 2022
40. Mezinárodní asociace Memorial, nositel Nobelovy ceny za mír za rok 2022