Prohlášení Memorialu k uskutečněné výměně zajatců

Je to jednoznačně radostná a povzbuzující zpráva, jakých od začátku masivní ruské agrese proti Ukrajině 24. února 2022 mnoho nebylo. Nese však v sobě i hořkou pachuť. Odsouzeni a pak omilostněni především neměli být lidé, kteří nespáchali žádný trestný čin – lidé, jejichž ‚vina‘ z pohledu státu spočívá pouze v tom, že mají odvahu upřímně fandit svojí zemi a bojovat za ni, za její budoucnost založenou na dodržování mezinárodních zákonů a lidských práv.

Hořkost této zprávy spočívá i v tom, že v Rusku dnes kvůli svému přesvědčení zůstává za mřížemi několik stovek politických vězňů, odsouzených na základě vykonstruovaných obvinění založených na spěšně ‚spíchnutých‘ protiprávních ustanoveních o ‚trestných činech‘, uzákoněných na podporu války. Je naší povinností pamatovat na každého z nich, ať se jedná o významné osobnosti veřejného života a občanské aktivisty, jakým je i další člen Memorialu Jurij Dmitrijev, nebo neznámé studenty a důchodce, kteří jen nechtějí poslušně ohýbat páteř. Patří k nim i Ukrajinci, kteří upadli do spárů ruského soudnictví. Naším úkolem je nadále jim psát dopisy, vyjadřovat jim podporu a upozorňovat na jejich osud.

Proběhlá výměna je skvělým úspěchem diplomacie, na kterém se pracovalo dlouhé měsíce. Tíživé je vědomí, že nedokázala zajistit včasné osvobození Alexeje Navalného, který tak padl za oběť represivní mašinérii. Tato práce také nesmí ustat, dokud v Rusku a Bělorusku zůstávají političtí vězni, z nichž mnozí čelí reálnému ohrožení života právě v této době.

Špatnou zprávou je, že ruská státní moc i nadále porušuje současné mezinárodní právo, chrání vrahy a zločince před spravedlivým trestem a ‚omilostňuje‘ svoje rukojmí, které vězní místo nich. Rukojmím přitom zůstává celá země, kde stejně jako dříve může i v dnešní době jakákoli svobodná promluva znamenat ztrátu reálné svobody.

A proto práce Memorialu – „za vaši i naši svobodu“ – nekončí.

Vedení Mezinárodní asociace Memorial