Novinky ze světa Memorialu: leden 2024
09. únor 2024 | Přehled dění v Memorialu
Jednou z nejsmutnějších lednových událostí bezesporu byla tragická a předčasná smrt Lva Rubinštejna, známého ruského básníka a velkého přítele Memorialu. Jeho přátelé a kolegové napsali na jeho památku nekrolog, který si v českém překladu můžete přečíst na našem webu.
Na začátku února zařadilo ruské ministerstvo spravedlnosti (skoro by se hodilo dát to slovo do uvozovek) na seznam „zahraničních agentů“ hned čtyři naše kolegy z Memorialu. Nově se na tomto seznamu ocitli spolupředseda Centra na obranu lidských práv Memorial Oleg Orlov, historik Nikita Sokolov, novinář a člen Memorialu v Tambově Sergej Stěpanov a předseda Memorialu v Novgorodu Michail Čimarov.
Ruské úřady využívají zákon o zahraničních agentech, aby vyvíjely nátlak na všechny nepohodlné osoby; důvodem pro zařazení na tento seznam může být fakticky cokoli. Status „zahraničního agenta“ s sebou nese řadu finančních a byrokratických komplikací a těm, kteří zůstávají žít na území Ruska, reálně ztěžuje život. Odvolat se proti tomuto statusu je přitom velmi obtížné. Vyjadřujeme proto plnou podporu jak našim kolegům, tak všem, kdo čelí pronásledování za své občanské postoje.
Pokud jde o naše kolegy z Memorialu, na webu ministerstva spravedlnosti je uvedeno, že důvodem, proč jsou označení za „zahraniční agenty“, je skutečnost, že odsuzují „speciální vojenskou operaci“, tj. válku proti Ukrajině.
Zvláštní pozornost si v této situaci zaslouží případ dlouholetého spolupracovníka Memorialu Olega Orlova, který momentálně čelí trestnímu stíhání za svůj článek „Chtěli fašismus. Tak ho mají“. V říjnu 2023 byl uznán vinným z opakované diskreditace ruské armády a odsouzen k relativně mírnému trestu – pokutě 150 000 rublů (cca 35 000 Kč). Státní zastupitelství se ale proti rozsudku následně odvolalo a požádalo o kompletní zrušení Orlovova rozsudku. Soud jejich žádosti vyhověl.
Celý případ se tím vrátil k projednání a 29. ledna byl Orlov opět shledán vinným z opakované diskreditace ozbrojených sil Ruské federace. Tentokrát soud v Orlovově jednání spatřil přitěžující okolnosti, konkrétně „nenávist vůči vojákům ozbrojených sil Ruské federace“. Obžaloba pro něj požaduje 3 roky reálného vězení.
Orlova zřejmě čekají další soudní procesy. Podle kolegů z Centra na obranu lidských práv Memorial je jasné, že do rejstříku „zahraničních agentů“ nebyl zařazen náhodně: ruské úřady doufají, že mu tento status výrazně zkomplikuje obhajobu u soudu a přehluší jeho hlas v nadcházejícím procesu.
Kromě zákona o zahraničních agentech mají ruské úřady několik dalších osvědčených způsobů, jak nezávislým organizacím ztížit život. Jedná se nejen o pokuty a domovní prohlídky, ale také o zabavování prostor.
Například Memorial v Tule dostal na konci prosince 2023 od místního Výboru pro majetkové a pozemkové vztahy požadavek na uvolnění kanceláře z důvodu „potřeby nebytových prostor pro městskou správu“. Ke dni 27. ledna tak naši kolegové definitivně opustili kancelář, kde tulský Memorial sídlil od roku 1992.
Loni Memorial již přišel o své dlouholeté sídlo v Moskvě. Také permské Centrum historické paměti navazující na činnost Memorialu v Permu bylo kvůli nátlaku na zaměstnance donuceno zcela uzavřít kancelář.
Dne 18. ledna proběhla u spolupracovníka Memorialu ve Volgogradu Vjačeslava Jaščenka domovní prohlídka.
Policisté tvrdili, že se Jaščenko zná s bývalým koordinátorem Navalného štábu Jevgenijem Kočeginem, který momentálně čelí trestnímu stíhání, a má informace o místě Kočeginova pobytu. Proto byl Jaščenkovi zabaven notebook a veškerá technika, ale to není to nejhorší: nyní čelí Vjačeslav a jeho rodina vyhrůžkám. Muži v maskách kopali do dveří jejich bytu a dokonce jim odpojili elektřinu.
Ruské úřady nadále obviňují Memorial z rehabilitace nacismu.
Řízení bylo zahájeno 3. března 2023 a podle usnesení se týká „neurčených pracovníků Memorialu“. 21. března 2023 v Moskvě proběhly domovní prohlídky u 9 spolupracovníků Memorialu; prohlídky se uskutečnily i ve dvou budovách Memorialu. Důvodem bylo právě toto trestní řízení; podrobnější informace o těchto událostech si můžete přečíst zde.
Nyní ruské úřady zkoumají předměty a dokumenty zabavené během těchto prohlídek. Jedná se nejen o techniku a dokumenty, ale také o předměty nesoucí logotypy Memorialu, například o kalendář a respirační roušku.
O průběhu pronásledování našich kolegů po celém Rusku budeme přinášet aktuální informace. Aby Vám žádné novinky neunikly, sledujte nás na Facebooku.
Ruský historik a vedoucí Memorialu v Karélii Jurij Dmitrijev oslavil 28. ledna 68. narozeniny Za svou práci a kritiku agrese Ruska proti Ukrajině je již osmým rokem vězněn na základě nezákonného rozhodnutí soudu.
Evropský soud pro lidská práva shledal na začátku ledna v Dmitrijevově případu známky porušení tří článků Úmluvy o lidských právech a je pravděpodobné, že o jeho případu rozhodne ESLP ještě letos. K propuštění vězněného historika to bohužel téměř jistě nepřispěje: v roce 2022 Rusko z jurisdikce ESLP vystoupilo.
O případu Jurije Dmitrijeva se více dočtete zde.
Zatímco informace o Juriji Dmitrijevovi a dalších ruských politických vězních se v médiích objevují poměrně často, soudní procesy s ukrajinskými občany násilně odvlečenými do Ruské federace jsou většinou uzavřené a zůstávají tak zpravidla zcela bez povšimnutí. Aby tuto nespravedlnost napravili, shromažďují naši kolegové z Memorialu informace o těchto soudech a pravidelně je publikují na sociálních sítích.
Údaje o konkrétních obviněních a uložených trestech jsou často zcela nedohledatelné, nicméně je známo, že ukrajinští občané nejčastěji čelí obvinění z teroristické činnosti a špionáže.
Pokud Vás zajímá, jak probíhá proces uznání osoby za politického vězně a jaké výhody tento status poskytuje, doporučujeme zhlédnout tento rozhovor ruského lidskoprávního aktivisty Sergeje Davidise s německou historičkou Manuelou Putz (v ruštině s anglickými titulky).
Navzdory všemu nepřívětivému dění z Ruska občas přicházejí i dobré zprávy.
V minulém newsletteru jsme informovali o tom, že se ministerstvo zdravotnictví Magadanské oblasti rozhodlo uzavřít muzeum ruského spisovatele a oběti stalinských represí Varlama Šalamova. Expozice byla brzy skutečně demontována, což však vyvolalo vlnu ostré kritiky jak v Rusku, tak v zahraničí. Ruské úřady proto rozhodnutí o uzavření muzea zrušily a dospěly k závěru, že se má jen přesunout na nové místo. Stále se bude nacházet v obci Děbin na Kolymě, nikoli ale v budově nemocnice, nýbrž v místní škole. Náš kolega, jeden ze spoluzakladatelů původního muzea Ivan Džucha, který se bude podílet i na obnovení expozice, tuto situaci hodnotí jako malé, ale stoprocentní vítězství občanské společnosti.
Dalším velice výrazným příkladem toho, jak demokraticky smýšlející část ruské společnosti bojuje proti represivní politice státu, je zápas o pamětní tabulky na domech obětí sovětských represí, který již několik měsíců probíhá v Petrohradě.