Domovní prohlídky a výslechy členů Memorialu: shrnutí událostí

Důvod

Prohlídky uskutečnila vyšetřovací komise podle usnesení vyšetřovatele za účasti pracovníků Centra E (pro boj s extremismem). Důvodem je řízení ve věci rehabilitace nacismu (podle bodu (v), odstavec 2, paragraf 354.1 trestního zákoníku Ruské federace).

Řízení bylo zahájeno 3. března 2023 a týká se „neurčených pracovníků“ Memorialu, jak je uvedeno v usnesení. To vše kvůli třem jménům uvedeným v databázi „Obětí politického teroru“, kterou tvoří více než tři miliony záznamů.

Dvě z těchto jmen jsou uvedena v Knize paměti Tatarstánu, která vznikla redakční péčí státních orgánů republiky, vedení místního orgánu FSB, MVD, prokuratury, Nejvyššího soudu Tatarstánu a dalších institucí.

Jedná se o Pjotra Dvojnych a Pjotra Dolženkova. Databázi Memorialu tvoří tisíce knih a jejich příprava do tisku trvá roky. Jak P. Dvojnych, tak P. Dolženkova prokuratura odmítla rehabilitovat již po vydání knihy, kde jsou zmiňováni.

Memorial přitom nemá informace o tom, za co konkrétně byli Dolženkov a Dvojnych odsouzeni. V odůvodnění ze strany prokuratury je uvedeno pouze číslo paragrafu, podle nějž byli obviněni. Ve věci Dvojnych vznesl Memorial dotaz k FSB počátkem roku 2022, odpověď však neobdržel.

Třetí osobou je etnický Němec Rudolf Neimüller; v seznamu Memorialu je uveden jako „specposelenec“ (zvláštní přesídlenec) deportovaný z Oděské oblasti v rámci jedné z tzv. národnostních operací. V roce 1954 byl odsouzen za to, že v době nacistické okupace pracoval jako policista.

Znamená to, že tato dvě obvinění spolu nesouvisejí – Neimüller je v databází base.memo.ru uveden jako oběť národnostní operace a nikoli jako válečný zločinec. Údaje o tom, že následně páchal válečné zločiny, Memorial k dispozici neměl.

Průběh domovních prohlídek

Domovní prohlídce ze strany představitelů silových orgánů byly podrobeny následující osoby:

• předseda vedení Mezinárodního Memorialu Jan Račinskij
• spolupředseda Centra na obranu lidských práv Memorial Oleg Orlov
• Alexandra Polivanova
• matka Alexandry Polivanovy
• Nikita Petrov
• Galina Iordanskaja
• Aljona Kozlova
• Irina Ostrovskaja
• Alexandr Gurjanov

V průběhu domovních prohlídek byly zabaveny počítače, telefony, flash disky, dokumenty a předměty nesoucí logotypy Memorialu (např. kalendář a respirační rouška). Mnohé osoby se nesměly setkat s advokátem. Např. advokátovi Alexandra Gurjanova bylo sděleno, že „byl vydán příkaz [advokáty k daným osobám] nevpouštět.“

Přitom však prohlídka u A. Gurjanova trvala pět hodin „s velkým úsilím“ – nejprve „všechno vyhazovali a potom jakž takž přestali.“

Domovní prohlídky se uskutečnily i v budově Memorialu v ulici Karetnyj rjad a v sídle moskevského Memorialu v ulici Malyj Karetnyj pereulok – tam se policejní orgány dostavily s úhlovou bruskou, palicí a páčidly.

Ze sídla moskevského Memorialu orgány vynesly krabice a naložily je do automobilu. Advokáta dovnitř nevpustily.

Po prohlídkách byla většina osob odvedena nejprve na oddělení ministerstva vnitra Tverského rajonu a následně k výslechu na oddělení vyšetřovacího výboru pro Tverský rajon. Z domovů nebyla odvezena matka Alexandry Polivanovy, Aljona Kozlova a Nikita Petrov – ten se nenacházel v Moskvě.

Při výsleších se policejní orgány zajímaly o databázi obětí politických represí – jak je sestavována, jaké jsou zdroje údajů a jak jsou informace prověřovány. Když si Alexandra Polivanova vyžádala kopii výslechového protokolu, bylo jí odpovězeno: „Chcete se stát podezřelou? V takovém případě vám kopii vydáme.“ Osobní věci a technické prostředky podle vyjádření pracovníků vyšetřovacího výboru nebudou navráceny dřív než za 2–3 měsíce.

Po výsleších na SK byli se statutem svědků propuštěni Alexandra Polivanova, Galina Iordanskaja, Irina Ostrovskaja, Alexandr Gurjanov, Oleg Orlov a Jan Račinskij.

Přitom bylo vůči Olegu Orlovovi zahájeno řízení z důvodu opakované diskreditace armády Ruské federace (odst. 1, paragraf. 280.3 TZ RF). Olegu Orlovovi byla již dříve kladena správní odpovědnost za protiválečné demonstrace podle ustanovení o diskreditaci armády (§ 20.3.3 Správního řádu RF).

V usnesení o obvinění Orlova je uveden příspěvek na Facebooku ze dne 14. listopadu 2022. Jedná se o ruský překlad článku „Chtěli fašismus, tak ho mají“, zveřejněného ve francouzském periodiku Mediapart. V článku se píše o útoku Ruska na Ukrajinu, v češtině je k dispozici zde.

Oleg Orlov byl propuštěn pod podmínkou zákazu vycestování.

Čtěte také:
- Razie proti zbytkům nobelovské organizace. Rusko ji viní z podpory nacismu