Novinky ze světa Memorialu: červenec a začátek srpna 2024

Jak již pravděpodobně víte, 1. srpna se uskutečnila největší (od dob studené války) výměna vězňů mezi Ruskem a Západem. Do Ruska se vrátilo 8 špiónů, hackerů a vrahů a na svobodě se ocitlo 16 nezávislých aktivistů, novinářů a politiků. V rámci této výměny byl z vězení propuštěn také náš kolega Oleg Orlov.

Stejně jako ostatní (dnes již bývalí) političtí vězni o chystané výměně do poslední chvíle nic nevěděl. Když byl nečekaně odvezen z vyšetřovací vazby v Syzrani do Moskvy, byl si jistý, že je proti němu zahájeno nové trestní řízení. Přitom ještě v Syzrani Orlovovi nabídli, aby požádal Putina o milost – což kategoricky odmítl s tím, že svou vinu neuznává. Že by to mohlo souviset s plánovanou výměnou, ho podle něj v tu chvíli vůbec nenapadlo.
Pokud rozumíte rusky nebo německy, více podrobností o tom, jak probíhala výměna, se dozvíte například ze záznamu tiskové konference s Orlovem, která proběhla před několika dny v Berlíně.

Proběhlá výměna politických vězňů je velkou radostí, ale nese s sebou i hořké pocity, a to z mnoha důvodů. Jedním z důvodů je, že mnoho lidí, kteří nikdy neplánovali opustit Rusko, se nyní náhle ocitlo v nucené emigraci bez možnosti návratu domů (a také bez veškerých osobních věcí).

Dne 11. července byl Orlov online připojen k jednomu ze soudů, který probíhal v Moskvě. Nacházel se tehdy ve vyšetřovací vazbě v Syzrani a u soudu zdůraznil, že ničeho nelituje: „Nacházím se na správném místě: když jsou v mé zemi masové represe, zůstávám vedle těch, kteří jsou pronásledováni“. Po uplynutí necelého měsíce je nucen budovat si nový život v exilu.
Přesto má Orlov z propuštění samozřejmě velkou radost, především proto, že má možnost se znovu pustit do práce. Plánuje se naplno věnovat boji za propuštění všech politických vězňů, o čemž hovoří zejména v tomto videoposelství, které pro své podporovatele natočil před několika dny.

Dalším důvodem, proč proběhlá výměna vyvolává smutné pocity (jak zdůrazňuje ve svém prohlášení i vedení Mezinárodní asociace Memorial), je skutečnost, že propuštěna byla pouze malá část nespravedlivě odsouzených lidí. Většina z nich v ruských věznicích stále zůstává.

Jejich příběhy často nejsou známé, a přitom jsou vystaveni doslova smrtelnému riziku: těm, kteří potřebují lékařskou péči, je často odepřena a podmínky vězení jsou mnohdy opravdu nesnesitelné.
Někteří z těchto vězňů bohužel umírají. Během jednoho týdne vyšly najevo zprávy o dvou úmrtích: Oleksandr Iščenko, 55letý Ukrajinec, zemřel ve vězení v Rostově na Donu (patrně v důsledku mučení) a Pavel Kušnir, 39letý Rus, zemřel v důsledku suché hladovky ve vyšetřovací vazbě v Birobidžanu.

Ve vězení zůstávají tři naši kolegové z Memorialu: historik Jurij Dmitrijev (15 let trestanecké kolonie), obhájce lidských práv Bachrom Chamrojev (13 let a 9 měsíců) a politický aktivista Michail Kriger (7 let). V červenci byly projednány kasační stížnosti v případech Chamrojeva a Krigera; ve výsledku byly jejich rozsudky ponechány v platnosti.

Michail Kriger, jehož projevy u soudu jsou vždy velmi ostré a otevřeně proukrajinské (zejména opakovaně vyjádřil plnou podporu ukrajinské armádě), komentoval rozhodnutí soudu takto: „Za rok a půl ve vazbě se můj postoj nezměnil. Chtěl bych se zeptat svých milých spoluobčanů, zda se jim po únoru 2022 žije klidněji. [..] S tímto rozsudkem nesouhlasím, považuji se za nevinného a jsem rád, že jsem to mohl opět potvrdit“.

Lidskoprávní aktivisté nyní plánují bojovat za propuštění všech politických vězňů (a podle Orlova již mají vymyšlené „konkrétní kroky“, které však zatím nechtěl blíže specifikovat).

Dokud ale zůstávají ve vězení, opravdu potřebují naši podporu. Máte-li tu možnost, napište některému z nespravedlivě odsouzených lidí dopis, ať už na papíře, nebo online přes internet.
Navíc nyní tak můžete učinit zdarma prostřednictvím této služby, kterou spustila partnerská organizace Memorialu OVD Info a jejímž cílem je popularizace myšlenky dopisování si s politickými vězni. Právě proto je odeslání dopisů pro jejich autory zatím zcela bezplatné.
Dopisy do ruských věznic můžete psát pouze v ruštině. Veškerá doporučení najdete v podrobném návodu na našich webových stránkách.
Pokud si na dopis v ruštině zatím netroufáte, ale chcete politické vězně podpořit, můžete poslat libovolnou částku na účet našich kolegů z projektu „Podpora politických vězňů. Memorial“ (platit můžete jak evropskými, tak ruskými kartami). Děkujeme!

V Memorialu, stejně jako v ruské občanské společnosti obecně, je největší pozornost v poslední době věnována právě problematice politických vězňů, a proto se jí tentokrát natolik detailně věnujeme i v této části našeho newsletteru.

V dnešním Rusku se ve vězení můžete ocitnout skutečně z jakéhokoli důvodu, například kvůli tomu, že si chcete připomenout oběti sovětského (dokonce ani ne dnešního ruského!) teroru. To, že ruské úřady by nejradši zcela zakázaly vzpomínky na tyto represe, není žádná novinka: svědčí o tom případ Jurije Dmitrijeva, který byl zatčen za to, že o těchto represích mluvil pravdu, nebo boj proti pamětním tabulkám projektu „Poslední adresa“ a také například to, že na okupovaných územích Ukrajiny ruské úřady bourají pomníky obětem Hladomoru z let 1932-1933. Přesně to se názorně ukázalo také 5. srpna, v den uctění památky obětí popravených v ruském Sandarmochu během Velkého teroru.

Někteří z aktivistů, kteří chtěli odjet do Sandarmochu, byli brzy ráno odvezeni na policii a u dalších proběhly domovní prohlídky. Přímo v Sandarmochu se shromáždilo velké množství lidí v uniformách a provládních aktivistů, kteří se snažili konání akce zabránit. Pietní akci to ale nezastavilo a lidé i přesto položili květiny, zapálili svíčky a přečetli jména popravených.