Oleg Orlov a "diskreditace ruské armády": stručný přehled

Narodil se 4. dubna 1953 v Moskvě. Povoláním je biolog, ale již od konce 70. let, po sovětské invazi do Afghánistánu, začal vyrábět a distribuovat letáky s kritikou války, ale také například s informacemi o činnosti polského protikomunistického hnutí Solidarita.

Od roku 1988 až dodnes se Orlov aktivně podílí na činnosti sdružení Memorial, kde se věnuje především práci v oblasti lidských práv. Jako nezávislý pozorovatel Orlov navštívil mnoho oblastí ozbrojených konfliktů, jako je Arménie, Ázerbájdžán, Moldavsko, Čečensko a další.

Za svou lidskoprávní činnost a otevřenou kritiku ruských úřadů byl Orlov opakovaně pronásledován. Například v roce 2007 byl se svými kolegy unesen a zmlácen a roce 2010 bylo proti Orlovovi za kritiku čečenského lídra Ramzana Kadyrova zahájeno trestní stíhání (které bylo však v roce 2012 ukončeno).

Od roku 2014 Orlov důsledně podporuje Ukrajinu. Po vypuknutí otevřené války v únoru 2022 se Orlov okamžitě veřejně postavil na stranu Ukrajiny, za což se v únoru 2024 ocitl ve vězení. Dne 1. srpna byl 2024 byl Oleg Orlov v rámci velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem propuštěn na svobodu. Níže přinášíme stručný přehled těchto událostí.

Dne 21. března 2023 proběhla u Olega Orlova domovní prohlídka. Ve stejný den se domovní prohlídky uskutečnily také u dalších spolupracovníků Memorialu a jejich příbuzných; důvodem se stalo trestní řízení ve věci rehabilitace nacismu zahájené proti Memorialu na začátku března 2023.

Po výsleších byli všichni naši kolegové propuštěni se statutem svědků, nicméně Orlova čekal ještě jeden výslech, tentokrát ve věci opakované diskreditace armády Ruské federace. Tentýž den, tedy 21. března 2023, bylo vůči Olegu Orlovovi zahájeno trestní řízení¹.

V usnesení o obvinění Orlova byl uveden příspěvek na Facebooku ze dne 14. 11. 2022, kdy Orlov na svém profilu publikoval ruský překlad vlastního článku „Chtěli fašismus, tak ho mají“, původně zveřejněného ve francouzském periodiku Mediapart. V článku se ostře odsuzuje agrese Ruska proti Ukrajině.

Jedinými svědky obžaloby byli dva zástupci hnutí Veteráni Ruska, přičemž se jejich svědectví z 97 % shodovala. Podkladem pro obvinění Orlova byl jazykový rozbor ruského překladu článku Orlova, který vypracovali spolupracovníci Centra sociokulturních expertíz Natalija Krjukova a Alexandr Tarasov. Oba se již dříve podíleli na pronásledování opozičních činitelů a organizací².

Úroveň jazykových expertíz vypracovaných Krjukovou a Tarasovem je obecně velmi nízká, což se ukázalo i v procesu s Orlovem. Podle profesionálních lingvistů rozbor obsahoval velké množství gramatických a syntaktických chyb a některé formulace byly přímo zavádějící. Ze dvou vět například vyplývalo, že Orlov souhlasí s vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině. Autoři rovněž využívali řadu nepochopitelných argumentů a odkazovali se dokonce na Star Wars a boj „světlé a temné strany síly“. (A když se Krjukové během soudního slyšení zeptali, co tím přesně myslela, na otázku odpovědět nedokázala a navíc při vysvětlování spletla postavy Jediů s „dýdžeji“. Někteří příznivci Orlova tuto absurditu současného ruského soudního systému zdůraznili tak, že si nasadili masky Jediů a přišli v nich před budovu soudu Orlova podpořit.)

První soud v procesu s Orlovem proběhl 8. června 2023. 11. října byl Orlov uznán vinným z opakované diskreditace ruské armády a odsouzen k peněžité pokutě ve výši 150 000 rublů (cca 35 000 Kč), což je na poměry dnešního Ruska relativně mírný trest.

Státní zastupitelství se ale proti tomuto rozsudku už na konci října 2023 odvolalo. Místo peněžitého trestu pro Orlova požadovalo 3 roky odnětí svobody, což je nejvyšší možná trestní sazba v rámci daného ustanovení trestního zákoníku. Tuto změnu státní zastupitelství vysvětlilo tím, že Orlov i nadále chová „politickou a ideologickou nenávist vůči vojákům ozbrojených sil Ruské federaci“ a spolu s Memorialem pokračuje v podkopávání stability tamní občanské společnosti.

Následně obžaloba požádala o kompletní zrušení rozsudku v případu Orlova, a dne 14. prosince 2023 moskevský městský soud této žádosti vyhověl. Celý případ se tím vrátil k projednání.

Přezkoumání případu probíhalo ve velkém spěchu a už 27. února 2024 byl Orlov odsouzen k 2 letům a 6 měsícům vězení.

U soudu Orlova hájila známá právnička Katěrina Těrtuchina, ale také Dmitrij Muratov, šéfredaktor ruského opozičního listu Novaja Gazeta a nositel Nobelovy ceny míru za rok 2021, který se procesu účastnil jako nezávislý obhájce. Soudy s Orlovem vyvolaly pozornost široké veřejnosti a médií po celém světě a na každém zasedání ho přišlo podpořit velké množství lidí včetně zástupců ambasád z Evropy, Velké Británie a USA.

Během soudních zasedání v červnu až říjnu 2023 Oleg Orlov důsledně rozebíral argumenty obžaloby, aby spolu se svou obhajobou prokázal jejich bezdůvodnost. Tento soudní proces vnímal jako pokračování své dlouholeté práce v oblasti lidských práv a také jako boj za spravedlnost, a to především pro stovky současných politických vězňů, jejichž práva ruské úřady hrubě porušují.

Po zrušení prvního rozsudku a začátku přezkoumání případu ale Orlov celý proces označil za zjevně nespravedlivý a po vzoru sovětských disidentů se ho zcela odmítl účastnit. Dění v soudní síni prakticky ignoroval a místo toho si demonstrativně četl román Proces od Franze Kafky. Se svědky obžaloby a soudkyní komunikovala proto během nových soudů skoro výhradně jeho právnička Katěrina Těrtuchina.

Podrobný popis a zápisky z procesu s Orlovem naleznete zde (v ruštině).

1 Podle orgánů činných v trestním řízení Orlov „zdiskreditoval“ ruskou armádu třikrát během jednoho roku, což je podle současného ruského práva dostatečný důvod k zahájení trestního stíhání. Prvního přestupku se Orlov podle ruských úřadů dopustil 20. března 2022, kdy se vydal do centra Moskvy s transparentem "Šílený Putin žene svět k jaderné válce". Tehdy mu byla uložena pokuta ve výši 50 000 rublů (skoro 13 000 Kč).
Na konci dubna 2022 vyšel Oleg Orlov spolu se svojí kolegyní z Memorialu Irinou Galkovou na moskevské Rudé náměstí s transparentem vyzývajícím k zastavení ruské agrese na Ukrajině. Oběma byla uložena pokuta ve výši 65 000 rublů, v přepočtu skoro 17 000 Kč. Také tento čin ruský soud vyhodnotil jako přestupek ve věci diskreditace ruské armády.
Jako třetí diskreditací armády vyhodnotily ruské úřady článek „Chtěli fašismus, tak ho mají“. ↩.

2 Právě Krjukova a Tarasov se podíleli na likvidaci jedné ze dvou zastřešujících organizací Memorialu, lidskoprávního centra Memorial. Tehdy ve svém rozboru dospěli k závěru, že webové stránky našich kolegů obsahují "jazykové a psychologické znaky ospravedlnění činnosti teroristických a extremistických organizací". Krjukova byla také spoluautorkou jazykového rozboru v procesu s předsedou karelského Memorialu Jurijem Dmitrijevem. Rovněž se aktivně angažuje v případech proti svědkům Jehovovým. ↩.

Oleg Orlov a "diskreditace ruské armády": stručný přehled pronásledování