Novinky ze světa Memorialu: únor 2024

09. březen 2024 | Přehled dění v Memorialu | Zdroj: 

Memorial Česká republika

Jednou z největších únorových tragédií byla smrt lídra ruské opozice Alexeje Navalného. Jasně ukázala brutální a neopodstatněnou krutost ruských úřadů, které několik dní nechtěly vydat rodině tělo mrtvého politika, ale také znovu připomněla, že zločiny současného ruského režimu jsou neoddělitelně spjaty se zločiny ze sovětských časů a dokonce se často odehrávají na stejných místech.

Trestanecká kolonie IK-3, kde zemřel Alexej Navalnyj, vznikla v roce 1961 na základu jednoho z táborových komplexů gulagu. Nachází se za polárním kruhem v podmínkách věčně zmrzlé půdy. Právě v této oblasti budovali v letech 1947–1953 vězni Gulagu transpolární železnici (tzv. Mrtvou trať), která měla spojit města Salechard a Igarka. Tento nesmyslný stavební projekt si vyžádal obrovské množství životů a následně byl opuštěn.

Prohlášení Mezinárodní asociace Memorial k úmrtí Alexeje Navalného si můžete přečíst zde.


Únor bohužel přinesl také mnoho dalších smutných zpráv.

Náš kolega a dlouholetý spolupracovník Memorialu Oleg Orlov byl 27. února odsouzen k 2 letům a 6 měsícům vězení.

V říjnu 2023 byl uznán vinným z opakované diskreditace ruské armády a odsouzen k relativně mírnému trestu – peněžité pokutě. Státní zastupitelství se ale proti rozsudku následně odvolalo a požádalo o kompletní zrušení Orlovova rozsudku. Soud jejich žádosti vyhověl. Celý případ se tím vrátil k projednání a Orlov byl opět shledán vinným z opakované diskreditace ozbrojených sil Ruské federace. Tentokrát soud v Orlovově jednání spatřil přitěžující okolnosti, konkrétně „nenávist vůči vojákům ozbrojených sil Ruské federace“.

Během minulých zasedání Oleg Orlov důsledně rozebíral argumenty obžaloby, aby spolu se svou obhajobou prokázal jejich bezdůvodnost. Po zrušení prvního rozsudku a začátku přezkoumání případu ale celý proces označil za zjevně nespravedlivý a po vzoru sovětských disidentů se ho zcela odmítl účastnit. Dění v soudní síni prakticky ignoroval a se svědky obžaloby a soudkyní komunikovala proto skoro výhradně jeho právnička Katěrina Těrtuchina. Soudkyni a státní zástupkyni to zřejmě velmi rozčilovalo. Několikrát se Orlova snažili do komunikace zapojit, nicméně demonstrativně pokračoval ve čtení Procesu od Franze Kafky. Tento román má podle jeho názoru „mnoho společného“ s jeho vlastním soudním procesem.

Orlov si ponechal pouze právo pronést závěrečnou řeč, během níž uvedl, že stále ničeho nelituje, ačkoli rozumí, že trest je pro něj v dnešním Rusku nevyhnutelný: „Pravda je přece na naší straně. Lidé, kteří naši zemi zavedli do té jámy, kde se nyní nachází, představují to staré, prohnilé a přežilé. Nemají žádnou vizi budoucnosti – jen lživé vize minulosti, přeludy ‚imperiální velikosti’. […] My ale žijeme ve 21. století, přítomnost a budoucnost je s námi, a v tom spočívá klíč k našemu vítězství.“

Celou závěrečnou řeč Orlova v českém překladu najdete na našem webu. Najdete zde také prohlášení Mezinárodní asociace Memorial a dalších 27 ruských a mezinárodních lidskoprávních organizací k odsouzení Olega Orlova.

V současné době se Oleg Orlov stále nachází ve vyšetřovací vazbě v Moskvě. Jeho případ budeme nadále sledovat a přinášet aktuální zprávy.


Projekt „Podpora politických vězňů. Memorial“ zařadil ke dni 6. 3. 2024 na seznam politických vězňů 682 lidí. Najdeme mezi nimi jméno Olega Orlova, ale také dalších našich kolegů z Memorialu.

Například obránce lidských práv Bachrom Chamrojev, odsouzený na téměř 14 let, byl ve vězení zbit po pokusu podat stížnost na podmínky, v nichž jsou odsouzení drženi, a následně umístěn na samotku.

Pokračuje trestněprávní řízení ve věci pokusu o pašování kulturních statků s předsedou permského Centra historické paměti Alexandrem Černyšovem, který se od května 2023 nachází ve vyšetřovací vazbě.

Známý aktivista a člen Memorialu Michail Kriger byl v listopadu 2022 odsouzen na sedm let v trestanecké kolonii.

Prohlášení Mezinárodní asociace Memorial k sílícímu pronásledování našich spolupracovníků najdete v českém překladu na našich webových stránkách.


Dne 1. března ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo Centrum na obranu lidských práv Memorial (organizaci, kterou založili naši kolegové poté, co ruský soud zlikvidoval Lidskoprávní centrum Memorial) na seznam „zahraničních agentů“. Dříve byl za „zahraničního agenta“ prohlášen spolupředseda organizace Oleg Orlov.

Status „zahraničního agenta“ s sebou nese řadu komplikací a může organizaci nebo fyzické osobě reálně ztížit život. Některé organizace jsou po zařazení na tento seznam dokonce nuceny ukončit svou činnost. Naši kolegové však naštěstí zatím mají možnost pokračovat ve své práci, které mají vzhledem ke všem hrůzám, které se v současné době v Rusku dějí, nyní opravdu hodně.


Mezi dnešními politickými vězni je jedna kategorie lidí, která se nachází v obzvlášť těžké situaci. Jedná se o ukrajinské válečné zajatce a obyvatele ukrajinských území okupovaných Ruskem, kteří jsou unášeni, převáženi do Ruska, drženi ve věznicích a souzeni ruskými soudy. Tyto soudy jsou většinou zcela neveřejné, a proto se jich novináři a podporovatelé nesmějí účastnit. Ukrajinci souzení ruskými soudy tak často necítí vůbec žádnou morální podporu, což je pro ně psychicky samozřejmě velice náročné.

Přesto, že informace o těchto soudních procesech je často zcela nedohledatelná, snaží se naši kolegové z Memorialu situaci sledovat a pravidelně zveřejňují nové zprávy. Pokud je pro Vás důležité mít o tom dění přehled, sledujte facebookovou stránku Memorialu v angličtině.

Ukrajinci jsou v Rusku souzeni velmi přísně: dostávají dlouhé tresty odnětí svobody (například 48letá Olha Maksymec z Mariupolu byla na základě obvinění ze „špionáže“ odsouzena k 10 letům v trestanecké kolonii, Ihor Artemenko, Oleh Zubov a Serhij Butnar byli podle stejného paragrafu odsouzeni k 11, 12 a 13 letům v kolonii se zvýšenou ostrahou) a jsou mučeni (u soudu o tom vypovídal obyvatel Melitopolu Jaroslav Žuk, o mučení informoval i Ihor Orlov). Nedávno se objevila zpráva o smrti ukrajinského vězně ve vyšetřovací vazbě v Rostově na Donu.


V současné době, kdy téměř denně přicházejí smutné a znepokojivé zprávy, pociťuje mnoho lidí na celém světě neustálou úzkost. Pociťují ji také stovky politických vězňů, kteří se právě teď nachází v trestaneckých koloniích. Veškeré aktuální dění prožívají stejně těžce jako my, na rozdíl od nás jsou ale izolováni od svých blízkých a celkově jsou ve velice zranitelném postavení.

Proto bychom Vám chtěli připomenout možnost napsat někomu z těchto lidí dopis a podpořit je alespoň takto na dálku. Návod je k dispozici zde.

Upozorňujeme, že k napsání kvalitního dopisu budete potřebovat alespoň minimální znalost ruštiny nebo ochotu aktivně využívat online překladač. Pokud máte pocit, že vaše znalosti jsou nedostatečné, pošlete Váš dotaz na alexandra.skorvid@gulag.cz. Ozveme se vám v rámci našich časových možností.