Novinky ze světa Memorialu: srpen a září 2024

Pokud vás zajímá téma politických represí v současném Rusku, doporučujme si prostudovat podrobnou zprávu o tom, co se dělo v této oblasti v roce 2023. Připravili ji kolegové z projektu Podpora politických vězňů. Memorial a kromě obecného kontextu v ní najdete mnoho informací o pronásledování konkrétních skupin obyvatelstva (Ukrajinců, nezletilých, LGBT+ aktivistů a dalších). Najdete zde také podrobnosti o novinkách v ruské legislativě a další informace.

Zpráva má přes 200 stran a je k dispozici jak v ruštině, tak v angličtině.
Hlavní závěr našich kolegů je poměrně jednoznačný a neradostný; očekávají, že ruské úřady budou rozhodně pokračovat v represích a nadále utahovat šrouby. Politické perzekuce v Rusku lze sice stále charakterizovat spíše jako demonstrativní a selektivní (na rozdíl například od Běloruska, kde jsou represe mnohem rozsáhlejší), jsou však stále krutější a často se týkají „zranitelných“ skupin obyvatelstva, jako jsou důchodci, nezletilé osoby či dokonce vážně nemocní lidé.
Zvláštnímu tlaku jsou během války vystaveni občané Ukrajiny, zejména obyvatelé okupovaných území a váleční zajatci. Například třiadvacetiletý Dmytro Kučerjavyj, který byl zadržen na jaře 2022 v Mariupolu, byl v polovině září definitivně odsouzen na 29 (!) let v trestní kolonii s přísným režimem. Je obviněn z účasti v teroristické organizaci, právníci však nepochybují o tom, že skutečným důvodem pronásledování je pouze jeho služba v ukrajinské armádě.
V závěrečné řeči u soudu Dmytro prohlásil, že má stále moc rád Ukrajinu.

Je důležité co nejvíce přitahovat pozornost k osudům lidí, kteří se nachází v ruském vězení na základě nespravedlivých obvinění a o jejichž odsouzení široká veřejnost v Evropě často neví vůbec nic. Právě o to usilují zejména bývalí političtí vězni propuštění na začátku srpna v rámci velké výměny mezi Ruskem a Západem. Například náš kolega Oleg Orlov poskytuje řadu komentářů médiím; přečíst si můžete třeba rozhovor pro ruskou redakci BBC News, ale také pro portál iRozhlas.

Na začátku září poskytl Oleg Orlov velký rozhovor známému ruskému listu Soběsědnik (Společník), který donedávna zůstával jedním z mála skutečně nezávislých médií v dnešním Rusku. V jejich článcích se otevřeně mluvilo o válce proti Ukrajině, smrti Navalného, volebních podvodech a mnoha dalších tématech, která jsou v Rusku nyní již fakticky zakázána. Právě Soběsědnik rádi četli političtí vězni, což redakce věděla a považovala to za velmi důležité.

Toto číslo Soběsědniku, které vyšlo krátce po Navalného smrti, se stalo obzvláště slavným. Většina ruských tištěných médií toto „nebezpečné“ téma fakticky ignorovala, vydavatelé listu Soběsědnik ale umístili na obálku portrét Alexeje a titulek: „Alexej Navalnyj před smrtí: ...Ale naděje zůstává!“.
Dne 13. září ruské úřady zařadily Soběsědnik na seznam zahraničních agentů a redakce oznámila, že svou činnost kvůli tomu „minimálně na několik měsíců“ přerušuje. Byla to další velmi smutná zpráva z nekonečné řady smutných zpráv z Ruska.

V Memorialu často opakujeme, že zločiny současného ruského režimu jsou neoddělitelně spjaty se zločiny ze sovětských časů. To se opět názorně ukázalo na příběhu 87letého Dmitrije Grinčije, kterého na začátku srpna brutálně napadli dva muži v moskevském autobuse. Mysleli si, že pan Dmitrij označil za vrahy wagnerovce, kolem jejichž pomníku autobus právě projížděl. Kvůli tomu ho začali urážet, zbili ho a násilím vyvlekli z autobusu. Krátce nato byli všichni zadrženi příslušníky policie. Pan Dmitrij byl později propuštěn a proti útočníkům bylo zahájeno trestní řízení podle paragrafu o chuligánství.

Tento příběh skončil relativně šťastně: díky tomu, že se zpráva o útoku na pana Dmitrije velmi rychle rozšířila, byl mu okamžitě zaplacen právník a také nové sluchadlo (staré mu útočníci poškodili).
Příbuzní Dmitrije Grinčije byli oběťmi sovětských represí. V archivu Memorialu jsou uloženy soudní spisy z trestního řízení proti jeho otci, který byl v roce 1938 popraven. V roce 2017 Muzeum gulagu v Moskvě natočilo s panem Dmitrijem podrobný rozhovor.

V září se objevila zpráva, že Generální prokuratura Ruské federace hodlá přezkoumat rozhodnutí v případech rehabilitace obětí politických represí v SSSR. Zejména plánuje přezkoumat případy „spolupachatelů nacistů a vlastizrádců“. Zatím není jasné, jakými kritérii se bude stát řídit, nicméně podle názoru našich kolegů se jedná o další pokus ruských úřadů manipulovat s pamětí o sovětském teroru a zdiskreditovat celkovou myšlenku rehabilitace obětí represí.

Přestože ruská vláda otevřeně dává najevo, že nazývat věci pravými jmény je nyní nebezpečné, naši kolegové z Memorialu a jeho příznivci se svých názorů samozřejmě nevzdávají. 29. října, stejně jako každý rok, se v Rusku i v zahraničí bude opět pořádat akce Navracení jmen, během níž se čtou jména lidí popravených během Velkého teroru v letech 1937 až 1938. K této akci se tradičně připojíme také v ČR; veškeré podrobnosti již brzy zveřejníme na našich sociálních sítích.
O tom, jak ruské úřady manipulují s historickou pamětí, hovoří naši kolegové z Memorialu také v tomto prohlášení k 85. výročí začátku druhé světové války.

Na závěr bychom rádi přinesli alespoň pár dobrých zpráv. Spočívají především tradičně v tom, že příznivci Memorialu a lidé sdílející jeho hodnoty, kteří i nadále zůstávají v Rusku, stále nacházejí nové způsoby, jak vyjádřit svůj nesouhlas s oficiální politikou úřadů.

Prakticky v každém newsletteru informujeme o tom, že v ruských městech probíhá boj o pamětní tabulky obětí sovětských represí, které provládní aktivisté pravidelně strhávají nebo špiní a opoziční aktivisté je naopak neustále obnovují a čistí. Tento boj pokračuje dodnes a stal se natolik symbolickým, že někteří demokraticky smýšlející aktivisté dokonce nosí trička s vyobrazením pamětních tabulek – a naši kolegové z Memorialu nyní vážně přemýšlejí, zda by neměli spustit prodej takového merche.

Někteří příznivci Memorialu však šli ještě dál. Když se na internetu objevila zpráva, že na petrohradském Levašovském hřbitově byl zbourán pomník polským obětem politických represí, jeden muž vyrobil jeho miniaturní repliku a přinesl ji na hřbitov spolu s květinami a cedulí s nápisem „Polsko a Poláci, odpusťte nám“.
Pro tento typ individuálních akcí zaměřených na práci s pamětí o represích používají naši kolegové termín „memoriaktivismus“ a pokud vás zajímají podrobnosti tohoto fenoménu, doporučujeme si přečíst tento článek (v ruštině).