Novinky ze světa Memorialu: říjen 2023

I přesto, že se ruské úřady usilovně snaží dokázat, že činnost Memorialu (a dalších nezávislých organizací) je pro Rusko škodlivá, o akce, které pořádá, je v ruské společnosti stále zájem. Například Navracení jmen se zúčastnili obyvatelé měst po celém Rusku od Irkutsku až po Syktyvkar.

Akce Navracení jmen letos probíhala paralelně ve více než 80 městech 34 zemí světa, přičemž v některých zemích (například v Jižní Koreji) se tato akce letos uskutečnila vůbec poprvé. Živý stream, který vysílal čtení jmen skoro ze všech zapojených zemí včetně České republiky, trval skoro 12 hodin.

Pokud Vás zajímá akce z nějakého konkrétního města, nebo se jen chcete podívat, jak se jména popravených připomínají v současném Rusku, stream z letošního Navracení jmen najdete na tomto odkazu.

Navracení jmen bylo rozhodně největší říjnovou akcí Memorialu. Práce na dalších projektech však samozřejmě pokračovala — a to i na území Ruska. Například kolegové z Memorialu v Syktyvkaru uspořádali sérii veřejných přednášek na téma, jak a proč studovat historii své rodiny; v Tomsku byly na domy několika obětí sovětských represí umístěny v rámci projektu „Poslední adresa” pamětní desky a v Moskvě se v říjnu konalo nejméně deset veřejných komentovaných prohlídek.

Kromě vzdělávací činnosti se kolegové z Memorialu nadále věnují lidskoprávním aktivitám, a to i v samotném Rusku. Navštěvují soudy s politickými vězni, dokumentují případy porušování lidských práv, pořádají večery psaní dopisů do věznic. Zvláštní pozornost ale věnují soudním procesům s ukrajinskými občany násilně odvlečenými do Ruské federace. Takové procesy jsou bohužel v Rusku nyní poměrně časté, ale v médiích se o nich píše jen velmi málo. O to cennější je úsilí spolupracovníků Memorialu, kteří tyto informace v rámci možností shromažďují (bohužel často místo soudů s unesenými Ukrajinci není známo) a šíří je na sociálních sítích.

Například advokát Nikita Buklov v Rostově na Donu zastupuje jednoho z obžalovaných v procesu, který právě probíhá u Jižního obvodního vojenského soudu. V rámci tohoto procesu čelí 22 Ukrajinců obvinění z toho, že sloužili v pluku Azov, jehož činnost je na ruském území zakázána.

Kolegové z Memorialu pořídili s Nikitou Buklovem krátký rozhovor (v ruštině). Přečíst si ho můžete zde.

Současně ruské úřady pokračují v represích proti samotnému Memorialu.

Moskevský Golovinskij okresní soud dne 11. října uznal našeho kolegu, dlouholetého spolupracovníka Memorialu Olega Orlova vinným z opakované diskreditace ruské armády a odsoudil ho k pokutě 150 000 rublů (cca 35 000 Kč).

Před vynesením rozsudku pronesl Oleg Orlov velmi silný projev, v němž vyjádřil přesvědčení, že Rusko „vyjde z oněch temnot, v nichž se nyní utápí“. Celé znění najdete na našem webu.

Informaci, že Orlov nebyl odsouzen ke skutečnému trestu odnětí svobody, ale pouze k pokutě (což lze v současných ruských podmínkách považovat za relativně „měkký“ trest), přijali všichni jeho podporovatelé s velkou radostí. Orlov ale bohužel stále zůstává v ohrožení: 26. října podal proti rozsudku pokuty odvolání a dozvěděl se, že se proti rozsudku odvolalo i státní zastupitelství. Místo peněžitého trestu nově pro Orlova požaduje 3 roky odnětí svobody. To je nejvyšší možná trestní sazba v rámci daného ustanovení trestního zákoníku. Tuto změnu státní zastupitelství vysvětluje tím, že Orlov i nadále chová „politickou a ideologickou nenávist vůči Ruské federaci“ a spolu s Memorialem pokračuje v podkopávání stability tamní občanské společnosti.

Datum dalšího soudního jednání zatím nebylo stanoveno. O podrobnostech budeme informovat.

Formálním důvodem pro pronásledování Olega Orlova je publikace článku „Chtěli fašismus, tak ho mají“, kde kritizuje agresi Ruska proti Ukrajině (celý text v češtině je k dispozici zde), nicméně není pochyb, že Orlov je stíhán za mnohaletou činnost v oblasti lidských práv.

Případ Olega Orlova bohužel znovu ukazuje, že v současném Rusku je v podstatě zbytečné odvolávat se proti nespravedlivému soudnímu rozsudku. V lepším případě se rozsudek nezmění, v horším případě se zpřísní. A i když je trest zkrácen, je většinou zkrácen na tak malou dobu, že to lze vnímat spíše jako výsměch.

Přesně to se v říjnu stalo známému obhájci lidských práv a členu Memorialu Bachromu Chamrojevovi. V květnu byl odsouzen ke 14 letům vězení, ale po podání odvolání jeho trest byl o tři měsíce snížen. Bachrom Chamrojev tak stráví ve vězení „pouze“ 13 let a 9 měsíců.

Předseda permského Centra historické paměti Alexandr Černyšov čelí trestnímu stíhání ve věci pokusu o pašování kulturních statků. Na základě tohoto obvinění se od května nachází ve vyšetřovací vazbě a podle posledního rozhodnutí soudce zůstane zde minimálně do 10. prosince. Během pobytu ve vazbě se Černyšovovi vážně zhoršil zdravotní stav, tuto okolnost však soud nevzal v úvahu.

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak vyvíjet tlak na malé nezávislé organizace, je pravidelně jim ukládat pokuty. Nejčastěji Memorialy po celém Rusku čelí pokutám za údajné nesplnění požadavků zákona o tzv. „zahraničních agentech“. Na konci října například dostal pokutu ve výši 300 000 rublů (asi 75 000 Kč) petrohradský Memorial, pravidelným pokutám čelí také Memorial v Jekatěrinburgu. Naštěstí podporovatelé Memorialu z různých měst jsou vždy ochotni přispět na zaplacení těchto pokut.

Pokud Vás zajímá, jakým způsobem se ruské úřady v poslední době snažily omezovat práci Memorialu, vřele doporučujeme přečíst si (v ruštině) tento rozsáhlý materiál zpracovaný ruským nezávislým projektem „Právnická ulice“. Text nese název „Memorial. Likvidace“ a zabývá se historií vztahu Memorialu se státem od založení organizace v roce 1989 až po současnost.

Pokud Vám činnost Memorialu přijde smysluplná a potřebná, můžete nás a naše ruské kolegy finančně podpořit. Každý příspěvek pro nás má velký smysl.