Právníci lidskoprávního centra „Memorial“ se jménem Mezinárodního Memorialu a předsedy vedení organizace Jana Račinského obrátili s žalobou k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). Pokuty, jež byli nuceni zaplatit za poslední rok, považují za porušení práv garantovaných články 10, 11, 14 a 18 Úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod.
Dne 21. listopadu 2012 vstoupil v platnost tzv. „zákon o zahraničních agentech“. Krátce nato podali právníci Memorialu žalobu k ESLP (žaloba byla zaregistrována v roce 2013 a v roce 2017 byla předána k posouzení). Podání žaloby podpořilo také 11 neziskových organizací, které se obávaly, že budou podle nového zákona posuzovány rovněž jako zahraniční agenti. Jejich obavy se naplnily: Lidskoprávní centrum Memorial bylo zařazeno Ministerstvem spravedlnosti RF mezi zahraniční agenty v roce 2014, Mezinárodní Memoriál dostal stejné označení o dva roky později, v roce 2016.
Zařazení do registru především znamená, že je organizacím předepsána povinnost na všech jejich vydávaných a rozšiřovaných materiálech upozorňovat na to, že patří mezi tzv. zahraniční agenty. V případě, že příslušné označení chybí, uděluje se vysoká pokuta: samotná organizace je povinna zaplatit od 300-500 tisíc rublů, výměra pro jejího představitele se pohybuje mezi 100-300 tisíc rubly. Nicméně ani zákon, ani jiné normativně-právní akty nespecifikují, co je možné si představit pod „vydávaným a rozšiřovaným materiálem“. Ještě donedávna se označovaly za „materiály rozšiřované na internetu“ pouze oficiální stránky neziskových organizací – zahraničních agentů.
Avšak v létě roku 2019 Správa Federální služby bezpečnosti (FSB) v Ingušské republice označila několik internetových serverů a několik stránek na sociálních sítích (Twitter, Facebook, Youtube, Instagram, VK), jež spravoval Mezinárodní Memorial, a na kterých chybělo označení „zahraničního agenta“. Vedení FSB tuto informaci předalo Roskomnadzoru, který sepsal proti organizaci a jejímu předsedovi za každý internetový server a za každou sociální síť protokoly o administrativním narušení práv. Iniciativy se hned chytili bedliví občané: jistý Andrej Šuvalov nenašel na stránkách „Oběti politického teroru v SSSR“, „Kádrový seznam příslušníků NKVD v letech 1935-39“ a na blogu Mezinárodního Memorialu, na serveru „Echa Moskvy“ předepsaná označení a napsal o tom Roskomnadzoru, který sestavil novou sadu protokolů. Jen za podzim v roce 2019 bylo vzneseno proti Mezinárodnímu Memorialu a Janu Račinskému na 10 obvinění pro porušení Kodexu RF o správních deliktech.
Všechna soudní jednání probíhala u Tverského oblastního soudu v Moskvě. Téměř všechna jednání skončila podle očekávání uložením pokut – Mezinárodní Memorial musel platit
300 000 rublů (v jednom z procesů to bylo dokonce 400 000 rublů), Jan Račinský dostal pokuty ve výši 100 000 rublů. Pouze v případě blogu organizace na serveru „Echa Moskvy“, který vedou spolupracovníci internetové radiové stanice, soudci uznali, že se nejedná o přestupek. Proti všem pokutám byly vzneseny žaloby, ale Moskevský městský soud opět podle očekávání ponechal všechna usnesení v platnosti (kromě dvou, u nichž ještě neproběhlo soudní přelíčení). Dohromady Mezinárodní Memorial a Jan Račinskij měly státu zaplatit částku 3 700 000 rublů. Peníze byly nasbírány během „crowdfoundingové“ kampaně, která proběhla na donate.memo.ru
V žalobě podané k ESLP se poukazuje na to, že během soudního jednání byla porušena práva Jana Račinského a Mezinárodního Memorialu, která garantují články 10 (svoboda vyjádření názoru) a 11 (svoboda volného sdružování) Úmluvy. Zaprvé nemohli vědět, co se skrývá pod pojmem „materiál podléhající předepsanému označení”, zadruhé nedostali možnost, aby situaci napravili a za třetí uložené pokuty byly jasně disproporční vůči deklarovanému cíli (zajištění průhlednosti činnosti neziskových organizací).
Právníci trvají také na tom, že v případě Mezinárodního Memorialu a Jana Račinského byl porušen článek 14 Úmluvy zakazující diskriminaci, konkrétně diskriminaci založenou na politických či jiných přesvědčeních. Právníci upozorňují ESLP na usnesení Velké komory Soudního dvora Evropské unie, přijaté 18. června 2020, ve vztahu k analogickému zákonu o neziskových organizacích v Maďarsku. Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku uznal tento zákon za diskriminační a za porušující právo na svobodu volného sdružování a na svobodu vyjádření názoru.
Kromě jiného se právníci domnívají, že pokuty, uložené Mezinárodnímu Memorialu a Janu Račinskému, jsou politicky motivovány, a tudíž je porušen článek 18 Úmluvy. To je skutečný cíl státní moci; nikoli deklarovaná průhlednost financování neziskových organizací „věnujících se politické činnosti“, nýbrž tlak na nepohodlná nekomerční sdružení. “Jako argumentaci k porušení tohoto článku jsme chtěli jako přílohu dodat několik kapitol z knihy Nikolaje Eppla „Nepohodlná minulost“, v níž je popsáno, jak v poslední době zvyšující se počet Stalinových památníků a muzeí ovlivňuje celostátní diskurz a proč státní moc tak aktivně odporuje činnosti „Memorialu“, konkrétně tím, že ho označuje nálepkami typu „zahraničního agenta“, „špiona“ nebo „páté kolony“. Ale rozsah textu tuto citaci neumožňuje, proto jsme se museli spokojit s velmi zkráceným převyprávěním“, - říká autorka žaloby, právnička Lidskoprávního centra „Memorial“, Natalie Morozovová.
Čtěte také:
Prohlášení Memorialu k zákonu o zahraničních agentech