‚Rusové záměrně unášeli celé skupiny ukrajinských dětí‘

Služba pátrání po pohřešovaných dětech působí na Ukrajině přes 20 let a jejím úkolem je pomáhat hledat a chránit každé zmizelé dítě. Vznikla z iniciativy angažovaných novinářů, které napadlo využít k pátrání po pohřešovaných dětech masmédia, což v té době byla hlavně televize. Když ukážete fotografii pohřešovaného dítěte v televizi, výrazně to zvyšuje šanci na jeho nalezení.

V roce 2001 byla oficiálně zaregistrována nevládní organizace Magnolia, a tak jsme začali využívat různé zdroje, abychom co nejrychleji pomohli najít pohřešované děti. Před dvaceti lety nás rodiče kontaktovali pomocí dopisů, ke kterým přikládali fotografii svého zmizelého dítěte. Měli jsme člověka, který každý den chodil na kyjevské hlavní nádraží vyzvedávat dopisy od rodičů, které nám posílali po průvodčích.

Dnes už to funguje úplně jinak. Pokud rodiče potřebují ihned oznámit, že pohřešují dítě, stačí zavolat na tísňovou linku 116 000. Dá se na ni dovolat z jakéhokoli mobilního telefonu z kteréhokoli koutu Ukrajiny. Spustili jsme také chatboty.

— Jakým způsobem válka ovlivnila práci vaší organizace?

— Na to, co se stalo 24. února 2022, nebyl bohužel nikdo připraven. Kousek od naší kanceláře dopadli dvě rakety, což na určitou chvíli ovlivnilo spojení s námi a naší tísňovou linkou. Samozřejmě jsme si uvědomovali, že musíme zůstat na příjmu, že musíme urychleně vyřešit, jak nás budou moct lidé kontaktovat. Za 20 let se Služba pátrání po pohřešovaných dětech dostala do širšího povědomí a lidé očekávali, že se na naši pomoc mohou spolehnout.

Na začátku invaze jsme vytvořili alternativní kanály, které lidem umožňovaly nás kontaktovat. Patří mezi ně Telegram boty, stránka na Facebooku a chatboty na našich webových stránkách. Na začátku roku jsme obdrželi asi 300 telefonátů od rodičů pohřešovaných dětí. Když jsme všechny tyto kanály propojili, začali jsme přijímat stovky oznámení denně.

Šlo o zcela odlišné okolnosti zmizení dětí, ale všechny byly strašné. Mizely celé rodiny – rodiče s dětmi, které se schovávaly ve sklepích – zejména v těch místech, které byly okupovány jako první. Nefungovalo tam mobilní spojení, nikdo nevěděl, co se děje a jestli jsou rodiny naživu.

Začali jsme také dostávat oznámení o dětech, které se ztratily během evakuace, která v té době rozhodně nebyla řádně organizována. Všichni se snažili zachránit, jak nejlépe mohli. Rodiče ve snaze zachránit své dítě ho dávali cizím lidem. Například sousedům. Některé případy byly velmi otřesné, když rodiče zahynuli při ostřelování nebo kvůli okupaci a jejich děti byly násilně odebrány.

— Kolik oznámení doposud evidujete?

— Od začátku invaze až do dnešního dne obdržela naše služba více než 3 150 oznámení od rodičů a příbuzných, kteří hledají své děti. Jsme moc rádi, že můžeme říct, že se nám většinu dětí podařilo vypátrat. Většina z nich je naživu a znovu se shledala se svými rodinami. Okolnosti jejich zmizení byly samozřejmě hrozné a ne všichni rodiče dokonce přežili, ale zbylí příbuzní žijí. Jsou to tety, strýcové, prarodiče, kterým jsme pomohli vypátrat osud těchto dětí a vrátit je do rodin.

Nejobtížnější situace při pátrání po pohřešovaných dětech se týká těch, které zmizely na okupovaných územích. Je to poprvé, co jsme se s takovou situací setkali. Deportace, únosy, násilné odebírání rodičům a odvlečení. Tohle všechno se dělo!

V době, kdy byla Kyjevská oblast osvobozena jsme už evidovali oznámení o pohřešovaných dětech, například v Buči, Irpeni nebo Hostomelu. Myslím, že celá Ukrajina a celý svět ví, co se stalo s lidmi, kteří tam zůstali za okupace. Spousta civilistů byla zabita, ale po osvobození, když na místo dorazili kriminalisté, když ukrajinská policie získala přístup do těchto míst, se zjistilo, že tam žádné děti nejsou.

Naštěstí tam nebyla těla pohřešovaných dětí, ale ani tam nebyly žádné děti. V oznámeních stálo, že se tam děti v době okupace měly nacházet. Pokračovali jsme samozřejmě v pátrání a až v dubnu, květnu roku 2022 jsme se poprvé dozvěděli, že děti mohly být úmyslně uneseny. V té době si nikdo nemohl ani představit, že někoho napadne násilně odebrat děti rodičům nebo příbuzným a odvléct je na území agresorského státu. Čím dále postupovalo osvobozování ukrajinských okupovaných území, tím více bylo jasné, že se nejedná o ojedinělé případy.

Rozhodně to není tak, jak tvrdí ruská propaganda, že šlo o jejich záchranu. Z Mariupolu nebo Chersonu byly odváženy celé skupiny dětí. Dělali to záměrně.

Máme důkazy o tom, že přes 600 ukrajinských dětí bylo deportováno na území Ruské federace nebo odvlečeno na okupovaná území, jako je DNR, LNR a Krym. K dnešnímu dni se Ukrajině podařilo vrátit 388 dětí, které byly násilně deportovány do ruské federace. Ráda bych také dodala, že nám, jakožto ukrajinské nevládní organizaci Magnolia, velmi pomáhají takové iniciativy, jako je OSINT, které využívají celou škálu nástrojů. Například rozpoznávání obličeje. Pokud je na ruských sociálních sítích nebo v médiích zveřejněna fotografie skupiny ukrajinských dětí, můžeme zjistit, že na této fotografii je také naše pohřešované dítě. Provádíme také geolokační analýzu. Ta poskytuje vodítka k tomu, kam bylo toto dítě uneseno. Někdy může fotografie obsahovat i název vzdělávacího zařízení nebo instituce, což je jednoduše internátní škola v ruské federaci, kde mohou být tyto děti drženy.

Ukrajina je první zemí, která přizpůsobila a využívá technologie OSINT speciálně pro pátrání po pohřešovaných dětech, a jsou skutečně účinné. V současné době jsme obdrželi informace o 233 dětech, které jsou na Ukrajině pohřešovány. Pátrá po nich ukrajinská národní policie a my již máme faktické důkazy o tom, že tyto děti jsou nyní v ruské federaci. Umíme dokonce vysledovat konkrétní trasy jejich pohybu a kdo přesně je za takové jednání zodpovědný.

V některých případech můžeme říct, že se jedná o absolutní porušení mezinárodního práva. Některé děti byly v Rusku bohužel dány k adopci a umístěny do ruských rodin. Byla jim také změněna jména a příjmení, aby se zkomplikoval proces pátrání a navracení těchto dětí. V souvislosti s výzvami, kterým čelíme od začátku ruské agrese, získala nevládní organizace Magnolia také důležitou funkci a poslání, čímž je advokační činnost na mezinárodní úrovni.

Opakovaně jsme měli tu čest vystoupit v Evropském parlamentu, kde jsme hovořili o deportaci ukrajinských dětí a jejich odvlečení na okupovaná území. Měli jsme tu čest setkat se s belgickou a švédskou královnou. Je pro nás nesmírně důležité o tomto problému stále mluvit.

— Pohřešují se ukrajinské děti také na území Evropské unie?

— V prvních měsících ruské agrese se Státní pohraniční služba Ukrajiny domluvila s pohraničními službami ostatních zemí na zjednodušeném režimu pohybu. Všichni chápali šílenost vzniklé situace, ohrožení života a zdraví. Proto byly děti pouštěny do zahraničí bez rodičů, dokonce i bez plné moci, někdy i s cizími lidmi. Mohli to být sousedé nebo svědci na ulici, kteří viděli, že dům je zničený a dítě zůstalo samo bez rodičů. Prostě se snažili tyto děti zachránit a vzali je s sebou. Takže ano, existují pohřešované děti. Byly v Evropě a stále tam jsou.

Chtěla bych poznamenat, že v prvních měsících to bylo dost obtížné, protože ukrajinská policie byla přetížená. Navíc docházelo k neustálým hackerským útokům na všechny databáze ukrajinské vládní databáze, včetně těch obsahující informace o pohřešovaných dětech. V tu chvíli nám podala pomocnou ruku asociace Missing Children Europe a nevládní organizace z evropských zemí. V některých případech nám v prvních měsících pomohla i policie z jiných zemí. Například slovenská policie pomáhala kontaktovat Interpol, aby zveřejnil oznámení o pohřešovaném ukrajinském dítěti.

V současné době je situace trochu jiná. Jsou to přeci jen dva roky od zahájení ruské agrese. Stále se objevují případy pohřešování ukrajinských dětí v Evropě, které však nyní souvisejí s tím, že tyto děti již nějakou dobu žijí v Evropské unii. Obvykle tam již chodí do školy. Pokud se nepřestěhovaly s rodiči, ale na vlastní pěst, žijí s opatrovníky, které jim přidělily úřady těchto zemí. A čím dále, tím více se ukrajinské děti mohou cítit v jiných zemích nepochopené. Dítě se musí samo popasovat s tím, že v jeho zemi probíhá válka, zatímco v nové zemi mu nikdo nerozumí. Bohužel se nyní dozvídám i o případech šikany v evropských školách, která je namířena právě na ukrajinské děti.

Stává se, že jejich vrstevníci o přestávce zapnou na svých mobilech poplach a dívají se, jak na to ukrajinské děti reagují. Děsí je to. V takovém případě dítě nechápe, na koho se může obrátit, má pocit, že zůstalo s problémem samo a jediným východiskem je útěk.

My se na Ukrajině snažíme udělat vše pro to, abychom ukrajinské děti našli i v zahraničí. Působíme jako prostředník mezi naší zemí a zemí pohřešovaného dítěte. Když se dítě ztratí například ve Španělsku, jeho rodiče jsou v šoku, nechápou, jaké kroky mají podniknout a jak správně kontaktovat policii, jaké dokumenty potřebují a podobně. A pokud žijí ve Španělsku, možná neovládají jazyk, aby si mohli říct o pomoc.

Naší funkcí je zapojit partnerskou nevládní organizaci ve Španělsku, aby oznamovatele, rodiče nebo příbuzné doprovázela. Pomohla jim správě podat oznámení na policii, sehnat všechny podklady, a vysvětlila situaci. Tyto nevládní organizace také zveřejňují informace o pohřešovaných dětech s fotografiemi a popisem celé situace. A my působíme jako spojka mezi policií, například ve Španělsku nebo jiné zemi a ukrajinskou policií, abychom koordinovali společné akce a pomohli toto pohřešované dítě co nejdříve najít.

Je velmi důležité si uvědomit, že v případě Ukrajiny máme jasné hranice. A když se dítě ztratí v Evropské unii, může zmizet ve Španělsku nebo skončit v Belgii, protože v Evropské unii nejsou jasné hranice. Naši funkcí úkolem je také zapojit do pátrání po tomto dítěti všech 32 členských zemí federace Missing Children Europe.

— Kde mohou lidé ve Španělsku vidět oznámení o pohřešovaném dítěti?

V současné době vysílá naše spoty více než 20 televizních kanálů na Ukrajině, ale kromě toho je velmi silným a důležitým nástrojem k šíření informací internet, protože ten nemá hranice. Je pro nás důležité podporovat blogery a influencery, kteří zveřejňují příspěvky o pohřešovaných dětech. Protože je mohou vidět Ukrajinci z jakéhokoli koutu světa, v kterékoli zemi v Evropě. Naše tísňová linka 116 000 je dostupná po celé Ukrajině (volání je zdarma). Kromě toho stojí za zmínku, že se jedná o jednotné evropské číslo - krizová linka pro pohřešované děti. Proto, když v jakékoliv evropské zemi zatelefonujete na číslo 116 000, určitě získáte podporu a pomoc nevládní organizace v zemi, kde se daná osoba právě nachází.

---

Web Služba pátrání po pohřešovaných dětech
Pokud se potřebujete neodkladně spojit se Službou pátrání po pohřešovaných dětech, napište na mail missingchildren@magnolia.org.ua.

© Charkovská lidskoprávní skupina
© Memorial Česká republika
© Překlad: Jekaterina Gazukina