Ruským neziskovkám hrozí zánik

1. Co se stalo?

Do ruské Státní dumy postoupil vládní návrh zákona, který dá státu ještě větší možnost likvidovat organizace označené jako „zahraniční agenti“ nebo jim aspoň bránit v činnosti. Jestli bude zákon přijat, neziskové organizace označené jako zahraniční agenti budou muset informovat Ministerstvo spravedlnosti o veškerém programu, který plánují. A ministerstvo bude mít právo zakázat realizaci konkrétního programu nebo i dílčích akcí. Pokud organizace tento zákaz neuposlechne, ministerstvo se může obrátit na soud s požadavkem likvidace „agentské“ organizace.

Zákon se týká všech organizací, které jsou zapsány ve vládním registru zahraničních agentů. Mezi nimi je například Navalného Fond boje s korupcí, ruská pobočka Transparency International, Mezinárodní Memorial a Lidskoprávní centrum Memorial.

Server Meduza požádal právničku Memorialu Taťanu Gluškovou o objasnění a vysvětlení možných dopadů na neziskové organizace.

2. Jaké programy se budou zakazovat?

To nevíme. V zákoně se mluví jen o tom, že rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti zakázat program nějaké organizaci musí být „odůvodněné“. Seznam těchto důvodů ale nebyl nikde zveřejněn.

Toto může postavit jakoukoli „agentskou“ neziskovou organizaci před volbu – přerušit svou činnost, nebo být zlikvidována úplně. Obě tyto varianty každopádně povedou k faktickému zničení organizace.

3. Bude o tom rozhodovat soud?

Ano, v případě likvidace nebo ukončení činnosti neziskové organizace bude mít poslední slovo soud. Sama organizace se na něj může obrátit, aby zhodnotil důvody k zákazu nebo omezení. V praxi je ale šance na úspěch malá, protože soudy se téměř vždy přikloní na stranu úřadů.

4. A úřady mohou likvidovat „agentské“ neziskové organizace i teď?

Ano. Ale zatím pro likvidaci „agentských“ neziskových organizací platí stejná pravidla jako pro likvidaci těch „neagentských“. Proces lze zahájit např. v případě, že se organizace dopouští protiprávního jednání; vykonává činnost, která odporuje jejím oficiálním stanovám; opakovaně neodevzdává výkazy a tak podobně.

Nejznámějšími „agentskými“ NO, jejichž činnost byla ukončena z rozhodnutí soudu, jsou organizace For Human Rights a Agora. Další o likvidaci zažádaly samy, protože odmítaly plnit požadavky úřadů. To je případ asociace Golos, organizace Advokáti za ústavní práva a svobody, Memoriálního centra dějin politických represí Perm-36, LGBT organizace Vychod a mnoha dalších.

5. A co se tedy mění? Vždyť říkáte, že soudy stejně skoro vždy daly za pravdu Ministerstvu spravedlnosti?

Přijetí zákona by situaci výrazně zhoršilo. Dokud se bavíme o „nezákonné činnosti“, je patrné, co se tím myslí. Existuje určité penzum zákonů, z nichž více či méně jasně vyplývá, co se smí, a co ne. Jenže odteď bude Ministerstvo spravedlnosti zkoumat činnost konkrétní organizace a diktovat, kterým aktivitám se může i nadále věnovat a které musí zastavit, přičemž důvodem zákazu může posloužit cokoli. Například jedním z programů Memorialu je Podpora politických vězňů. Ten mohou zakázat třeba proto, že v Rusku oficiálně žádní političtí vězni nejsou. U soudu pak nezisková organizace bude moct (teoreticky) dokázat pouze to, že ten či onen program zastavila. Zda byl zákaz opodstatněný, či ne, vůbec nehraje roli.

Doteď navíc musely Ministerstvu spravedlnosti informace o svých programech poskytovat pouze ruské pobočky mezinárodních organizací (např. Amnesty International nebo Human Rights Watch). „Agentské“ neziskové organizace byly povinny pouze častěji vykazovat činnost a označovat všechny své materiály nálepkou „zahraniční agent“. Právě tím odůvodnil Ústavní soud rozhodnutí, podle nějž je Zákon o zahraničních agentech v souladu s Ústavou Ruské Federace.

6. Co přesně řekl Ústavní soud?

V dubnu 2014 Ústavní soud rozhodl, že zmiňovaný zákon neomezuje neziskové organizace v oblasti financování ani náplně činnosti. Jenže od té doby „agentským“ neziskovým organizacím zakázali být pozorovateli u voleb a referend, nominovat kandidáty do veřejných komisí, které dohlíží na dodržování lidských práv v trestaneckých zařízeních, provádět antikorupční expertízy návrhů zákona. Navíc jim zakázali poskytovat obecně prospěšné služby, čímž omezili jejich přístup k státnímu financování na minimum.

7. Tudíž nejde jen o výkaz a označení?

Ne, ale i toto je problém. Zákon požaduje od „agentských“ neziskových organizací, aby své materiály, které „publikují či šíří“, označovaly statusem zahraničního agenta. Nicméně pojem „materiál“ není v zákoně vymezen. Kvůli tomu nad „agentskými“ NO trvale visí Damoklův meč pokut za neoznačení toho, co dříve ani nebylo považováno za „materiál“. Výše pokut začíná na 300 tisících rublů. (V přepočtu skoro 90 000 Kč).

Poslední dobu se problém rozšířil například na sociální sítě. Dříve nikdo na neziskových organizacích nepožadoval, aby „se nálepkovaly“, ale v roce 2019 bylo hned několik organizací pokutováno za chybějící „agentské“ označení na sociálních sítích. Aby se neziskové organizace spolehlivě vyvarovaly pokutám, musely by se onálepkovat ze všech stran.

8. A jak je to tedy s výkazy?

Zde jsou v nebezpečí hlavně malé neziskové organizace. Sebemenší promeškání odevzdávací lhůty je pokutováno od 100 tisíc rublů (cca 30 000 Kč). Roční audit, který musí podstoupit všechny „agentské“ neziskové organizace taky není zrovna nejlevnější. Pro malé regionální neziskové organizace označení „zahraničního agenta“ znamená, že značná část jejich malého rozpočtu padne na splnění požadavků daných zákonem.

Kromě toho je produktivní / efektivní spolupráce s vládními představiteli pro „agentské“ neziskové organizace velmi složitá. Za poslední roky byla celá řada zahraničních organizací, které financovaly ruské neziskové organizace, označena jako „nežádoucí“. Tudíž jakákoliv spolupráce s těmito organizacemi může vést k trestnímu stíhání.

V případě, že bude nynější návrh zákona přijat, dotčené neziskové organizace budou limitovány jak v oblasti své činnosti, tak i financování. Ministerstvo spravedlnosti totiž obdrží pravomoc zakazovat jejich program na základě jakýchkoliv důvodů. Z toho vyplývá, že argumentace Ústavního soudu, kterou použil v roce 2014 ke schválení zákona o „agentských“ neziskových organizacích, bude zcela neaktuální.

9. Bude návrh zákona schválen?

S největší pravděpodobnosti ano. Za prvé se jedná o vládní návrh zákona. Za druhé se z většiny podnětů, které omezují činnost „zahraničních agentů“, stávají zákony. A za třetí, je více než zřejmé, že se tento návrh zákona snaží být v souladu s novými ústavními změnami. Jeden z ústavních dodatků totiž umožňuje neřídit se rozhodnutími mezinárodních orgánů / instancí. Mezi neziskovými organizacemi, které ruský stát nazývá „zahraniční agenti“, je

spousta právě těch, které se obrací k mezinárodním instancím a vyhrávají tam procesy. Proto není překvapivé, že se objevuje snaha je dostat pod totální kontrolu.

Samozřejmě, že v případě přijetí zákona se neziskové organizace mohou obracet s žalobou na Ústavní soud Ruské Federace. Nicméně to jen stěží bude mít nějaký efekt.

Čtěte také:
- Prohlášení organizace Mezinárodní Memoriál k zákonu o „zahraničních agentech“
- Soudní procesy proti Memorialu: Byla podána žaloba k Evropskému soudu