Přehled protiválečných protestů za 8. až 15. července 2024

Město promlouvá

Telegramový kanál hnutí Vesna zveřejnil fotografie protiválečných nápisů a lístečků, jež se objevily v Petrohradě, Moskvě, Krasnodaru a dalších ruských městech. Vyskytují se hesla jako „chceme mír“, „televize ti lže“, „no war – ne válce“. V centru města se rovněž objevily lístečky s nápisy „Byly tam nemocné děti! Zastavte to. Kyjev 8.7.24, truchlíme“ připomínající oběti ruského útoku na kyjevskou dětskou kliniku Ochmatdyt.

Ve městě Uchta (Komijská republika) 18letý student popsal černým fixem plakáty s vyobrazením účastníků války, vyvěšené v městském parku. Policie proti němu zahájila trestní stíhání za vandalismus.

Pamětní místa

V Moskvě lidé přinášejí květiny k památníku Lesji Ukrajinky, aby uctili oběti útoku na dětskou kliniku Ochmatdyt.

Osamělé protesty a demonstrace

Aktivista Vladimir Suchov demonstroval v Novosibirsku na podporu novinářky serveru RusNews Mariji Ponomarenkové, která byla dříve odsouzena k 6 letům vězení za „šíření dezinformací“ o ruské armádě. Uvedl, že považuje její odsouzení za porušování lidských práv a osobní svobody. Ponomarenková momentálně čelí novým obviněním, patrně za napadení pracovníka vězeňské služby.

Dmitrij Poljakov z Krasnodaru protestoval před městským úřadem s transparentem „Ne válce“. Byla mu udělena pokuta ve výši 30 tisíc rublů (cca 8 tisíc korun) za diskreditaci ruské armády.

Diverzní akce a sabotáž

Partyzáni z Legie Svoboda Ruska zveřejnili informace o několika diverzních akcích na železnici. Mimo jiné se jim podařilo kompletně vypálit reléovou skříň ve Smolenské oblasti a zničit plynová zařízení státních drah ve Volgogradu.

Partyzáni z hnutí ATEŠ vypálili reléovou skříň na železniční magistrále, spojující Rostov na Donu a Mariupol, nedaleko obce Šachty. Tento tah hraje klíčovou roli při zásobování ruské armády v Doněcké oblasti vojenskou technikou i bojovníky. Na svém telegramovém kanálu partyzáni slíbili, že v budoucnosti znásobí počet sabotáží a varovali ruská vojska před nevyhnutelnou pomstou.

Na železniční stanici Paškovskaja v Krasnodaru neznámí pachatelé zapálili reléovou skříň.

Doktorant Akademické univerzity Ž. I. Alfjorova Vladimir Mironov, který v únoru 2023 rozbil dvě okna v budově okresního vojenského komisariátu v Petrohradě a nasprejoval na fasádu protiválečné graffiti, byl odsouzen k 4 letům vězení.

V noci na 3. října 2022 vhodil jeřábník Andrej Petrauskas dvě lahve se zápalnou směsí do okna vojenského komisariátu, následky požáru byly minimální. Petrauskasovi se podařilo skrýt, ale policie ho s pomocí kamerových záznamů dopadla a zadržela. Muž se doznal, že se k žhářství uchýlil na znamení protestu proti válce v Ukrajině a mobilizaci. Soud v Krasnojarsku ho odsoudil k 10 letům vězení se zvýšenou ostrahou. Memorial zařadil Andreje Petrauskase mezi politické vězně.

Represe

Policie vznesla obvinění proti muži z Vladimirské oblasti, který údajně zveřejnil na sociálních sítích protiválečné příspěvky a následně navázal kontakt s osobami, které nabíraly rekruty pro ukrajinskou armádu. V červnu 2024 se aktivista pokusil odjet na Ukrajinu, ale v Moskvě byl zadržen a uvržen do vazby.

Roman Ťurin z Omské oblasti nejprve v květnu dostal pokutu za diskreditaci ruské armády, později byl odsouzen k 6 letům odnětí svobody za šíření “dezinformací”. Nyní údajně čelí dalšímu trestnímu stíhání, jehož příčina zatím není známá.
Ťurin se na sociální síti Odnoklassniki často vyjadřoval k válce a jeho profilová fotka obsahovala ukrajinskou symboliku.

Úřady i nadále pronásledují aktivisty za demonstraci bílo-modro-bílé vlajky, která je symbolem opozičně smýšlejících Rusů.
- Zachranář Dinar Ginijatullin z Kazani, který zveřejnil fotografii vlajky na síti VKontakte, dostal pokutu ve výši tisíc rublů (méně než 300 kč).
• Pavlu Amšarinovi z Moskvy byla za zveřejnění vlajky na internetu rovněž udělena pokuta tisíc rublů.
• Studentka Jekatěrina Samarceva z města Arzamas si nastavila profilový obrázek, na němž holčička přebarvuje oficiální ruskou vlajku na bílo-modro-bílou. Dostala pokutu 1500 rublů (400 kč).

Soud udělil pokutu 10 tisíc rublů (cca 2,5 tisíce korun) ženě z Moskvy, která na svém telegramovém kanálu označila ruské vojáky za „zdravé, ale mentálně omezené jedince“.

Soud města Kinešmy v Ivanovské oblasti udělil pokutu 230 tisíc rublů (cca 61,5 tisíce kč) scénaristovi Vadimu Kalašovovi za tři protiválečné příspěvky, které zveřejnil na podzim 2022 na síti VKontakte. Byl shledán vinným z opakované diskreditace armády.

Dne 4. července soud udělil pokutu 30 tisíc rublů (cca 8 tisíc kč) důchodci Igoru Glebovovi z města Tula. Byl obviněn z diskreditace ruské armády. Jako důvod posloužilo několik komentářů na sociálních sítích, obvinění byla vznesena na základě udání.

Bývalá koordinátorka hnutí Golos (Hlas) napsala v červnu 2023 protiválečný komentář na ruské sociální síti Odnoklassniki. Bylo proti ní zahájeno stíhání ve věci „diskreditace armády“ a policie u ní provedla domovní prohlídku.

Online protesty

Od května 2024 inženýr ze Soči p. Ščus čelí trestínmu stíhání za to, že ještě v roce 2022 sdílel protiválečné příspěvky na sociální síti VKontaktě. Ščus je vyšetřován pod podmínkou setrvání v místě bydliště. Jeho advokátka uvedla, že kvůli nesouhlasu s vládní politikou několikrát přišel o práci. Informace o jeho případu vyšla najevo teprve nedávno.

Kultura

Režisérka Jevgenija Berkovičová a scénáristka Světlana Petrijčuková byly odsouzeny k 6 letům vězení za představení Finist – jasný sokol. Soud dospěl k závěru, že hra ospravedlňuje terorismus. 11. července moderátorka TV Dožď Julija Taratuta uvedla, že za stíháním umělkyň dle informací kanálu stál režisér Nikita Michalkov, který si osobně stěžoval řediteli Vyšetřovacího výboru RF Bastrykinovi na poezii Berkovičové a označil její verše za protiputinovské.

Jiné

Moskevský duchovní Andrej Kudrin se na liturgii dva roky modlil za usmíření ruského a ukrajinského národa, nikoliv za porážku Ukrajiny. Sloužil v chrámu ikony Bohorodičky “Životodárný pramen” ve čtvrti Bibirevo, po zahájení stíhání byl suspendován a nyní byl zbaven kněžského svěcení.

Taťjana Laletina (21 let) z Tomsku poslala 30 dolarů na účet ukrajinského fondu. V únoru 2024, když vyšla najevo její korespondence s kamarádkou z Dnipra, byla zatčena a obviněna z vlastizrady. Hrozilo jí až 12 let vězení. Odsouzena nakonec byla "jen" k 9 letům. Po vyhlášení rozsudku kamarádce napsala: "Když jsem se vrátila do cely, byla jsem neskutečně šťastná. Dostala jsem jen devět let!". K dopisu připojila tuto dojemnou kresbu, která se stala široce známou v ruských médiích. Na kresbě stojí: "Bojím se, co přijde. Kolik asi dostanu?" - "Jen 9 let!"