Přehled protiválečných protestů za 3. až 9. července 2023

Město mluví

Aktivista Alexej Nikitin z Krasnodaru nalepil na sklo svého auta samolepku „Pravdu má ten, kdo brání svůj domov“. Pracovníci inspekce bezpečnosti silničního provozu muže zadrželi, ale později ho propustili, aniž by s ním sepsali protokol.

V Jekatěrinburgu aktivisté 8. července rozvěsili po městě protiválečné letáky se slovy „500 dní války“.

Osamocené protesty a demonstrace

V Petrozavodsku byl opětovně instalován dříve odstraněný vývěsní štít s nápisem „Miru – mir“ (pozn.: čs. Mír celému světu). Nyní se na nachází na novém místě a brzy bude restaurován. Po vypuknutí války proti Ukrajině z ruských regionů zmizelo několik protiválečných instalací ze sovětských časů. V Astrachaňské oblasti dělníci odstranili pamětní desku „Mír jsme ubránili! Mír ubráníme“ a právě v severo-západním Rusku sundali vývěsní štít „Miru - mir“.

Obyvatel města Perm (77 let) protestoval před úřadem gubernátora proti „jadernému vydírání“, kterého se dopouští politici. Již dříve se muž otevřeně dožadoval ukončení „speciální vojenské operace“. Bylo na něj sepsáno trestní oznámení za diskreditaci armády, ale soud se rozhodl stíhání ukončit.

Diverzní akce a sabotáž

Ve Vladivostoku neznámí pachatelé potrhali ruské vlajky a ohnuli stožáry na hrobech účastníků války v Ukrajině. Policie oznámila, že zahájila trestní stíhání ve věci hanobení státní vlajky a identifikovala podezřelé. Již dříve byly poškozeny hroby ruských vojáků v Kursku, oblasti Zabajkalska, Vladimirské a Tambovské oblasti.

Represe

FSB zveřejnila zprávu o zadržení ruského občana, který se údajně chystal vyhodit do povětří premiéra Krymu Sergeje Aksjonova. FSB tvrdí, že bombový atentát připravovaly ukrajinské tajné služby.

Soud ve městě Jakutsk udělil pokutu 15 tisíc rublů (asi 3,5 tisíce korun) za diskreditaci armády bývalému členovi speciální jednotky. Muž byl stíhán za to, že sdělil ukrajinským blogerům informace o padlých spolubojovnících.

Obyvatel Rjazaňské oblasti oznámil, že policie vtrhla k němu domů pod záminkou domovní prohlídky a vyhrožovala mu pistolí. Předtím označil řidiče auta, na němž bylo nalepené písmeno „Z“, za fašistu. Soud mu uložil pokutu ve výši 30 tisíc rublů (asi 7 tisíc korun) za diskreditaci armády.

V Jekatěrinburgu dostal novinář pokutu 45 tisíc rublů (asi 11 tisíc korun) za video autobusu, který měl na zadním skle nalepené písmeno „Z“ v barvách svatojiřské stuhy a nápis „Naše nenecháme na holičkách“. Novinář komentoval výjev způsobem, který policie vyhodnotila jako diskreditaci ruské armády. Video bylo později zveřejněno v ukrajinském Telegram kanálu „Trucha“.

Ve městě Tjumeň policie zadržela místního, který „se pokoušel přesvědčit vojáka, aby přešel na stranu Ozbrojených sil Ukrajiny“. Muž čelí trestnímu stíhání za vlastizradu.

Na novináře deníku „Pskovská gubernie“ Vladimira Kapustinského bylo podáno oznámení za diskreditaci armády, přesný důvod není znám.

Soud udělil pokutu ve výši 300 tisíc rublů (asi 70 tisíc korun) Permskému centru historické paměti. Organizace zveřejnila protiválečné prohlášení "Mezinárodního Memorialu” a Lidskoprávního centra “Memorial” z 24. Února 2022. Soud čin vyhodnotil jako diskreditaci armády.

Na bývalého zastupitele města Pskov Dmitrije Permjakova bylo podáno trestní oznámení za diskreditaci armády. Zastupitel předpokládá, že důvodem se staly jeho protiválečné posty na Facebooku.

Aktivista z Tuly Andrej Pavlov byl na tři dny zatčen v Kazachstánu, kam uprchl před trestním stíháním za diskreditaci armády. Dříve byli v Kazachstánu na žádost ruských orgánu zadrženi dva další ruští aktivisté.

Domovnice z Čeljabinské oblasti Gulnara Bacharevová čelí trestnímu stíhání za podněcování k terorismu a jeho ospravedlňování. Stíhání bylo zahájeno jako reakce na její komentáře na sociálních sítích. Žena psala, že je potřeba „vyhodit do povětří“ Televizní věž Ostankino a označila Krymský most za „strategický objekt“.

Na Kamčatce byl potvrzen trest 2,5 roku odnětí svobody pro vojáka Alexandra Stěpanova, který odmítl bojoval. V lednu muž nesplnil rozkaz velitele a odmítl účastnit se války v Ukrajině.

Kultura a umění

Starosta města Pljos (Ivanovská oblast, severo-východně od Moskvy) Timerbulat Karimov vyzval hudebníky, aby se neúčastnili místního festivalu „Šaljapinská louka“ kvůli „proukrajinské pozici“ organizátora této události.

Vedení města Kirov se rozhodlo zříct se své městské hymny z důvodu, že jejím autorem je Prochor Protasov, který vystupuje proti válce v Ukrajině. Protasov byl dříve odsouzen k 5 letům vězení podle paragrafu o fake news za posty na sociálních sítích, v nichž psal o vraždách lidí v Buče a Kremenčugu.

V Moskvě na koncertě kapely „Noční snajpři“ během předávání květin vedoucí skupiny Dianě Arbeninové muž z obecenstva vykřiknul „Sláva Ukrajině“. Později ho zadrželi pracovníci oddílu pro boj s extremismem. Koncerty Diany Arbeninové, která aktivně vystupuje proti válce v Ukrajině, byly dříve zrušeny v mnoha ruských městech.

Poslanec Alexandr Chinštein napsal udání na Grušinský festival autorské písně, který se koná v Samarské oblasti. Politik tvrdí, že organizátoři výslovně zakázali veškeré patriotické písně, obzvláště pak ty, které by se týkaly války proti Ukrajině.

Jiné

Soudkyně z města Voroněž odmítla udělit pokutu aktivistovi, který uskutečnil osamělý protest s plakátem “Zastavte válku”. Soudkyně uvedla, že v Rusku “není vyhlášen válečný stav”. Rovněž neshledala nic trestného na videozáznamech, které předložila policie.