Přehled protiválečných protestů za 24. až 31. března 2024

Město mluví

Hnutí Vesna zveřejnilo fotografie protiválečných nápisů z Krasnodaru, Ivanova, Omsku, Moskvy a Petrohradu. Vyskytla se například hesla „Na válce“, „Putin je válka“, „Ukrajině mír, Rusku svobodu“, „Tvoř, miluj, nebojuj!“.

Na internetu se objevily také fotografie protiválečných nápisů a letáků z dalších ruských měst. Například v jednom z nich někdo umístil na pouliční sloupy nálepky s nápisy „Putinismus je terorismus“ a „Potřebujeme mír“.

Represe

Ekologický aktivista ze Samary Andrej Žvakin zemřel na následky detonace výbušného zařízení, když se ho v půlce března v Samaře snažila zadržet policie.
Žvakin se pokoušel před policií utéct a došlo k detonaci výbušného zařízení, které držel v rukou. FSB uvedla, že zabránila atentátu, který se měl uskutečnit ve sběrném středisku humanitární pomoci. Policie tvrdí, že aktivista jednal na rozkaz Ruského dobrovolnického korpusu (RDK) a nese odpovědnost za nedávný výbuch mostu přes řeku Čapajevka. RDK popírá, že by byl se Žvakinem ve spojení. Andrej byl ekologický aktivista, podporoval oběti politických represí, v Samaře demonstroval s protiválečnými transparenty.

Žena z Tuly dostala pokutu ve výši 30 tisíc rublů (asi 7,5 tisíce korun) za protiválečný nápis na hlasovacím lístku. Ve volební místnosti zakroužkovala všechny kandidáty a k Putinovu jménu připsala komentář: „Ať shoříš v pekle!!! Odpusť nám, Ukrajino!!! Zloděj a vrah!!!“, načež lístek vhodila do průhledné urny a ten dopadl lícem nahoru. Soud se domnívá, že žena svým činem veřejně diskreditovala ruskou armádu.

Okresní soud ve městě Tula potvrdil dřívější rozsudek pro Juliji Tiščenkovou – za výzvy k financování ukrajinských vojsk půjde na 4 roky do vězení. Verdikt padl na konci roku 2023. Důvodem stíhání byl příspěvek na Facebooku, v němž Julija ukrajinsky popsala, jak je možné přispět do sbírky na vysílačky a termovize pro vojáky ukrajinské armády. Od 30. sprna 2023 se Tiščenková nachází ve vazbě.

V Kalužské oblasti je trestně stíhán místní Jegor Karpunin. Na zdech budov vylepoval letáky s QR-kódem, který údajně odkazoval na web „diskreditující ruskou armádu“. Karpunin byl již dříve souzen za přestupek, tehdy stál před Polytechnickým muzeem v Moskvě s transparentem „MÍR PRO CELÝ SVĚT!!!“.

Na inženýra z Ťumeni Alexeje Čursina bylo uvaleno domácí vězení kvůli protiválečným komentářům, které napsal na síti VKontakte před dvěma lety. Policie provedla domovní prohlídku v bytě, kde Alexej bydlí se svou těhotnou manželkou, a následně mu udělila domácí vězení bez práva vycházení na dobu 2 měsíců.
Ve městě Surgut dostal místní Nikolaj Korvjakov pokutu ve výši 30 tisíc rublů (asi 7,5 tisíce korun). Na pietní místo obětí atentátu v Crocus City Hall přinesl plakát „Dost bylo nesmyslných smrtí! Ne válce“, květiny a plyšáka. Na soudním zasedání uvedl, že chtěl upozornit na válku v Ukrajině.

Dne 28. března Sverdlovský okresní soud města Bělgorod prodloužil vazbu Naděždě Rossinské (Nadin Gejsler). Když vypukla válka, založila hnutí „Armáda super holek“, ženské dobrovolnické hnutí, které sbíralo humanitární pomoc pro ukrajinské civilisty a pomáhalo evakuovat Ukrajince z míst ostřelování. Dívku zatkli 1. února, když se vracela z Gruzie, na základě podezření, že „publikovala na internetu výzvy finančně přispívat na ukrajinskou armádu“, konkrétně na pluk Azov, který je v Rusku veden jako teroristická organizace. Rossinská si stěžuje na špatné podmínky ve vazbě a prohlásila, že se cítí být v ohrožení života.

Sergej Železňakov z Tomsku je trestně stíhán za to, že na síti VKontakte sdílel píseň „Tuhle válku nepotřebujeme“ kapely „Nogu svelo“ a rovněž video, v němž on sám oslovuje kolemjdoucí s transparentem „Obejmi mě, jestli jsi proti válce“. Během zadržení Sergeje kopli kolenem do žeber. Již dříve byl odsouzen za přestupek „diskreditace ruské armády“ kvůli účasti na protiválečných demonstracích.

Soud v Moskvě prodloužil domácí vězení administrátorovi Telegram kanálů Moscow Calling Andreji Kuršinovi, zadrženému 31. srpna 2023 na základě obvinění z šíření dezinformací, motivovaného politickou nenávistí. Jako důvod posloužily dva příspěvky o ostřelování Ukrajiny z podzimu 2022. Kuršin pracuje jako inženýr, má přístup ke státnímu tajemství, dříve bojoval na straně tak zvané Doněcké lidové republiky. Později založil Telegram kanál Moscow Calling, kde analyzoval chyby ruského a ukrajinského armádního velení.

Uprchlík z Ukrajiny dostal ve městě Surgut pokutu ve výši 40 tisíc rublů (asi 10 tisíc korun) podle paragrafu o diskreditaci armády. Vykřikoval hesla „Sláva Ukrajině“, „Ne válce na Ukrajině“ a „Zastavte válku“. Na soudním přelíčení uvedl, že si nepamatuje, co přesně ho k činu vedlo, ale že možná sehrálo roli to, že jeho rodina zůstala v Ukrajině a přerušila s ním styky.

Čtyřicetiletá žena ze Sudaku na anektovaném Krymu čelí trestnímu stíhání za podněcování extremismu na internetu. Důvodem jsou její komentáře, které podle policie obsahovaly výzvy k útokům na ruské vojáky. Zprávu zveřejnil TASS s odvoláním na tiskový odbor FSB. Obžalovaná se nachází na svobodě pod příslibem setrvání na území Ruska, rovněž musela zaplatit pokutu ve výši 30 tisíc korun (asi 7,5 tisíce korun).

V Tambově bylo zahájeno trestní stíhání proti aktivistovi Andreji Poljakovovi kvůli komentáři, který zveřejnil na síti VKontakte. Pod příspěvkem o odhalení pamětní desky ruského vojáka napsal: „Co kdybychom „hrdinům“ SVO (pozn.: speciální vojenské operace) konečně začali říkat SVOloč?“ Dříve bylo Poljakovovi uděleno několik pokut za „extremismus“.

Administrátor protiválečného Telegram kanálu Nikolaj Farafonov byl odsouzen k 6 letům vězení s běžným režimem za „ospravedlňování terorismu“. V kanálu se zmiňoval o útocích žhářů na vojenské komisariáty v reakci na vyhlášení mobilizace. Soud Farafonovi také zakázal spravovat weby, skupiny a kanály na internetu po dobu 3 let.

Jihosachalinský soud udělil pokutu 130 tisíc rublů (téměř 33 tisíc korun) občanu Ukrajiny Alexandru Vdovičenkovi, který byl opakovaně stíhán za „diskreditaci armády“. Není známo, co přesně posloužilo příčinou stíhání. Poprvé byl Vdovičenko z „opakované diskreditace“ obviněn na základě udání, podle nějž „v soukromém rozhovoru odsuzoval agresi RF vůči Ukrajině a vyjadřoval podporu vojákům z jednotky „Azov“. V minulosti byl odsouzen na 6,5 roku za pokus o vraždu.

V Omsku nařídil vojenský soud nucenou psychiatrickou léčbu místnímu Antonu Platonovovi, obviněnému z pokusu o podpálení vojenského komisariátu. Vyšetřovatelé tvrdí, že hodil na budovu několik Molotovových koktejlů. V únoru 2023 byl zatčen, od té doby se nachází ve vazbě.

V Moskevské oblasti probíhá soudní proces s barmanem Vladimirem Malinou, který údajně v dubnu 2023 zapálil pojistkovou skříň na železničním přejezdu u Naro-Fominsku v Moskevské oblasti. Po zadržení Malina uvedl, že jednal z vlastní iniciativy. Je obviněn podle několika paragrafů, mimo jiné o diverzi a členství v teroristické organizaci. Obhájci zdůrazňují, že obvinění proti Malinovi si protiřečí a nemají pevný základ.

Osmnáctiletá Darja Kozyrevová, obviněná z „opakované diskreditace armády“, zůstane ve vazbě. Zprávu přinesl Telegram kanál na podporu jiné politické vězenkyně, Saši Skočilenkové. Kozyrevová sedí v cele se 17 dalšími obžalovanými a podle jejích slov zde panují hrozné podmínky. 24. února 2023 Darja nalepila na památník ukrajinského národního básníka Tarase Ševčenka plakát s úryvkem z jeho básně „Závěť“, načež byl zadržena.

Soud potvrdil rozsudek 8,5 roku vězení pro bývalou redaktorku Prvního kanálu Marinu Ovsjannikovovou, která byla v nepřítomnosti odsouzena podle paragrafu o „válečných dezinformacích“. Verdikt padl v říjnu, rok poté, co Ovsjannikovová utekla z domácího vězení a spolu s dcerou opustila Rusko. Redaktorka se dostala do povědomí veřejnosti v roce 2022, když v přímém přenosu zpravodajství roztáhla protiválečný transparent.
Ve městě Rež (Sverdlovská oblast) bylo zahájeno stíhání za „diskreditaci armády“ proti aktivistce Aljoně Smyšljajevové, která emigrovala v květnu 2022. Na jaře téhož roku byla minimálně šestkrát odsouzena za přestupek „diskreditace armády“ a policie ji vyšetřovala v souvislosti s paragrafem o válečných dezinformacích.

Členka skupiny Pussy Riot Ljusja Štejnová, která odjela z Ruska v roce 2022, byla v nepřítomnosti odsouzena k 6 letům odnětí svobody za protiválečný tweet, také jí byl udělen zákaz spravovat webové stránky po dobu 3 let. Ljusja byla v listopadu v nepřítomnosti zatčena a bylo po ní vyhlášeno pátrání.

Lidiju Prudovskou z Archangelské oblasti zatkli v nepřítomnosti a obvinili z „opakované diskreditace armády“. Žena se nachází za hranicemi země. Dříve byli jako svědci v jejím případu předvolány její vlastní děti – devítiletá dcera a desetiletý syn, výslech probíhal za přítomnosti psychologa a představitele orgánu ochrany dětí.

Anastasija Agejevová z Moskvy byla kvůli dvěma příspěvkům na sociálních sítích odsouzena k 8 letům vězení s běžným režimem za šíření válečných dezinformací, motivované politickou nenávistí. Dříve byla Agejevová minimálně dvakrát zadržena na protestních akcích proti válce v Ukrajině. Na konci roku 2022 z Ruska odjela.

Kněz Alexandr Vostrodymov, jenž vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, byl do Velikonoc postaven mimo duchovní službu. Sám na Telegramu napsal, že důvodem byly jeho výroky na internetu. V nich vyjadřoval podporu známému knězi Alexeji Uminskému, který byl za svůj protiválečný postoj suspendován.

Organizátoři knižního veletrhu non/fictioN vyřadili z programu prezentaci knihy historika Ivana Kurilly. Ten dříve dostal výpověď na Evropské univerzitě v Petrohradě, protože opakovaně protestoval proti válečným akcím a podepsal otevřený protiválečný dopis vědců a vědeckých novinářů.