Přehled protiválečných protestů za 10. až 16. září 2023

„Nevolíme vás“

Volby, které se v Rusku uskutečnily v září, znamenaly mimo jiné důležitý přínos na poli protiválečné agitace. V mnoha regionech občané využívali volební lísky, aby vyjádřili svůj nesouhlas s válkou. Psali na ně protiválečná hesla, ve kterých vyzývali ke stažení vojsk z Ukrajiny, požadovali návrat mobilizovaných mužů a osvobození politických vězňů.

Obzvláště často fotografie svých popsaných hlasovacích lístků sdíleli obyvatelé Omské, Kemerovské, Voroněžšké a Sverdlovské oblasti. Protestní gesto bylo inspirováno občanským projektem “Hlas proti”, který vyzýval Rusy, aby využili veškeré prozatím legální a bezpečné cesty k vyjádření nesouhlasu s politikou současné vlády.

Město mluví

Protiválečná agitace v ruských ulicích pokračuje. Tyto snímky byly pořízeny ve městě Ivanovo, v Rostově na Donu, Petrohradě, Moskvě, Mytišči a Toljatti. Mnoho dalších fotografií je k vidění zde.

Osamocené protesty a demonstrace

V srpnu a v září manželé Ivanka Rudovská a Anton Malychin protestovali na Rudém náměstí s transparentem “Ne válce” a uskutečnili akci “Obejmi mě, jestli jsi proti válce”. Byli potrestáni pokutou, Anton navíc dostal 30 hodin veřejně prospěšných prací a Rudovskou vyloučili z univerzity dva týdny před státnicemi.

Marina Zagorodnevová a Vitalij Joffe protestovali v Petrohradě proti válce a na podporu politických vězňů. Svou pozici chtěli vyjádřit přímo v propagačním stánku, který má za cíl nalákat ke službě v armádě. Aktivisté byli zadrženi, jako záminka posloužil vulgární výraz na jednom z transparentů (na Vitalijově plakátu byla napsáno „Svobodu politickým vězňům. Ano válce s fašismem, ale tuhle válku do píči“).

„Každý okamžik tě předávkuje do konce věků“. Tento verš básníka a hudebníka Jegora Letova si vybral pro svůj protest aktivista Alexandr Pravdin z obce Siverskij v Leningradské oblasti. Někteří nejmenovaní aktivisté se domnívají, že citát naráží na „předávkování“ militaristickou propagandou současného Ruska.

Aktivistu Nikolaje Borisova z Voroněže dvakrát zadrželi za protiválečná hesla. 11. září za tričko s nápisem „Jsem proti válce“, které si oblékl na soudní zasedání (rovněž v případu diskreditace ruské armády). Poté, co byl propuštěn z policejní stanice, opět vyšel do ulic s transparentem „Make love, not war“, načež byl znovu zadržen.

Dne 17. září protestoval v Čeljabinsku Jevgenij Alexandrov s transparentem „Ne válce“. Policie ho zadržela, sepsala s ním protokol ve věci diskreditace armády, načež byl propuštěn.

Novinářku ze Samary Světlanu Bělovovou, která psala o příbuzných mobilizovaných a jejich stížnostech k úřadům, zadržela policie.

Na Palácovém náměstí v Petrohradě vystoupil aktivista Alexandr Šachov s transparentem „Jsem proti válce“. Nejdříve mu vyhrožovali správním trestem za ohrožení bezpečnosti během pandemie, ale nakonec je stíhán podle „běžnějšího“ paragrafu o diskreditaci armády.

Aktivista Iljas Syrtlanov byl zadržen na Puškinském náměstí v Moskvě za držení plakátu „Válka nás zbídačuje a obohacuje oligarchy. Ne válce“.

Diverzní akce a sabotáž

Ivan Gavrilenko (38 let) z města Orel, obviněný z podpálení pojistkové skříně na trati Orel-2 — Kromskaja v červenci tohoto roku, byl zadržen. Skříň při incidentu vyhořela a bylo zahájeno trestní stíhání ve věci úmyslného poškození cizí věci.

Pronásledování

Učitelka umělecké školy Darja Sergejevová byl zatčena v nepřítomnosti. Čelí trestnímu stíhání ve věci diskreditace armády (čl. 1, § 280.3 Trestního zákoníku) kvůli účasti na protiválečné akci. 24. února Darja přinesla k památníku červené karafiáty a plakát s portréty zesnulých Ukrajinců s nápisem „Tolik hříchů se nedá smýt, modliteb nebude nikdy dost“. V červnu odjela z Ruska.

Nezletilý obyvatel Vladivostoku pod iniciálou D. “vyjadřoval negativní postoj k speciální vojenské operaci a "nevraživost a zášť ve vztahu k současné ruské vládě”. Vyšetřovatelům se to zdálo jako dostačující důvod, aby byl mladík vzat do vazby kvůli podežření z “přání zapálit vojenskou správu”. Je obviněn z “účasti na školení za účelem teroristické činnosti”, za což mu hrozí od 15 do 20 let odnětí svobody, nebo dokonce doživotní trest.

Režiséru Arťomu Burlovovi, který vystoupil proti válce, soud udělil pokutu ve výši 100 tisíc rublů (asi 23,5 tisíce korun) za publikace, ve kterých byl zmíněn „útěk“ příbuzných ministra kultury Burjatska před mobilizací. Soud post vyhodnotil jako pomluvu.

Online protesty

V Kazani byla muslimská blogerka Parvina (Parvinachan) Abuzarova odsouzena k 3 letům vězení. Důvodem se stala její činnost na sociálních sítích, v rámci níž „vyzývala ruské vojáky, kteří se účastní speciální vojenské operace na Ukrajině, k dezerci“.

Studentský mediální projekt Groza, který v poslední době s velkým ohlasem zveřejnil několik textů o tlaku na politicky aktivní studenty a militaristické propagandě na ruských vysokých školách, byl zablokován ruským cenzurním úřadem (Roskomnadzorem). Redaktoři projektu se o zablokování webu dozvěděli náhodou od jednoho ze svých sledujících.

Obyvatel města Kansk byl odsouzen k 7 letům vězení se zvýšenou ostrahou za „výzvy k terorismu a extremismu“. Obžaloba pracovala s jeho příspěvky na sociální síti Odnoklassniki, ve kterých podle vyšetřovatelů šířil „výzvy k násilným činům vůči ruskému obyvatelstvu a rovněž k vyhození Krymského mostu do povětří“. Jméno odsouzeného bylo ve zprávě na webových stránkách soudu skryto.

Za protiválečné příspěvky byla na 10 dní zatčena starší obyvatelka města Verchnij Tagil Světlana Machnorylovová. Během posledního půl roku dostala žena za své publikace celkem třikrát pokutu na základě paragrafů o rozdmýchávání nenávisti a o diskreditaci ruské armády. Celkem musela zaplatit 38 tisíc rublů (asi 9 tisíc Kč).

Zdravotní sestře z Kursku Juliji Gladilinové, která se na sociálních sítích negativně vyjadřovala o ruské armádě, byla udělena pokuta ve výši 40 tisíc rublů (asi 9,5 tisíce Kč). Po jejím zadržení se na internetu objevilo video, v němž se žena omlouvá za své jednání a tvrdí, že jakoby “plně podporuje” válku s Ukrajinou.

Jiné

Obyvatelé Jaroslavské oblasti požadují, aby vláda stanovila termín vojenské služby pro mobilizované. Více než 100 žen požádalo gubernátora, aby se zasadil o to, aby vláda na celostátní úrovni stanovila termín služby pro mobilizované.

Matky, které jsou členkami Feministického protiválečného odboje, spolu s iniciativní skupinou matek mobilizovaných a vojáků, kteří plní povinnou vojenskou službu, sepsaly otevřený dopis a petici, v nichž požadují, aby se všichni vojáci vrátili domů.