Přehled protiválečných protestů od 5. do 11. srpna 2024

Přinášíme informace o aktuálních protiválečných protestech v Rusku.

Město promlouvá

Telegramové kanály průběžně zveřejňují fotografie protiválečných nápisů a lístků, které se objevují ve městech po celém Rusku. Například v Nižním Novgorodu se objevily nápisy „Ne válce“, v Moskvě „Ne válce“, „M…t válku“ a „Putinismus je smrt všeho živého“, v Novosibirsku „Smrt režimu“, ve Stavropolu „Válka se platí ze tvé kapsy“.


Pamětní místa

V Birobidžanu a Chabarovsku se objevila pamětní místa připomínající klavíristu a protiválečného aktivistu Pavla Kušnira, který zemřel v Birobidžanu ve vazbě. Zatčen byl za několik protiválečných videí a ve vazbě zahájil hladovku na protest proti válce na Ukrajině.
U památníků obětem politických represí se objevily květiny a lístky s následujícími texty: „Pro všechny zavražděné. Pro všechny, kteří zahynuli rukama carů, generálních tajemníků a prezidentů“; „Na věčnou paměť Pavla Kušnira. Pavel Kušnir zemřel ve vazbě v Birobidžanu dne 28. července 2024. Klavírista, hudebník, skladatel a spisovatel zemřel na následky suché hladovky. Odpusť nám, Pavle!“


Osamělé protesty a demonstrace

Dne 10. srpna aktivistka Alexandra uskutečnila v Novosibirsku osamělý protest k uctění památky Pavla Kušnira.

Ve stejný den uskutečnila aktivistka Jelena Tardasova-Jun v Novosibirsku další osamělý protiválečný protest. V rukou držela plakát s citátem A. De Saint-Exupéryho: „Válka není hrdinství. Válka je nemoc.“

Aktivista Zigmund Chuďakov uskutečnil v Chabarovsku osamělý protest. Procházel centrem města oblečený v tričku s portrétem ruského politika Borise Němcova, kterého zavraždila státní moc, a vyzýval kolemjdoucí, aby jednali („dělali, co lze“) a kladli odpor diktatuře.


Represe

Aktivisté sdružení Russkaja obščina napsali udání na hudebníka a bývalého člena rockové skupiny Agatha Christie Gleba Samoilova. Důvodem byly jeho protiválečné výroky. Byl proto zrušen jeho koncert v Jekatěrinburgu plánovaný na 9. srpna.

Monika Žabotinskaja z Magadanu napsala na telegramový kanál Celý Magadan dva příspěvky: „Z téměř 20 tisíc ukrajinských dětí deportovaných do Ruska se podařilo vrátit zpět pouhých 387… a ano, máme na paměti, že se jedná o válečný zločin!“; „Ovšem, je to silácké, napadnout Ukrajinu, tvrdit, že jsou to fašisté a teroristé, zabíjet je a brát za to odměny. Naprosto jsme se zbláznili.“
Za tato slova dostala Monika dvě pokuty po 30 000 rublů (zhruba 7,5 tis. Kč) podle paragrafu o „diskreditaci ruské armády“.

Irina Nikolskaja, třiašedesátiletá důchodkyně z Kazaně, napsala na síť VKontakte několik komentářů, kde vyjadřovala kritiku války a soucit s Ukrajinci. „Smrt a ekonomickou krizi s sebou nese každá válka, a proto podporuji mír a ukončení krveprolití. Nejdůležitější hodnotou člověka je jeho život, a ten je nutno chránit.“ Za to proti ní bylo zahájeno trestní řízení kvůli „opakované diskreditaci armády“. Podle příslušného paragrafu za to může být odsouzena k odnětí svobody až na sedm let.

Rita Šumajeva, třiašedesátiletá důchodkyně z Archangelsku, zveřejnila v síti VKontakte dokumentární film Radia Svoboda o hnutí žen mobilizovaných vojáků Cesta domů a psala o mladém otorhinolaryngologovi z Ukrajiny Dmitriji Bělém, který zahynul při ostřelování během své první pracovní směny v chersonské nemocnici.
Bylo proti ní zahájeno trestní řízení na základě paragrafu o „opakované diskreditaci“ ruské armády. Rita již byla v minulosti pokutována za protiválečné příspěvky a komentáře.

Bloger a správce telegramového kanálu Moscow Calling Andrej Kupšin zveřejnil dva posty o úderu na ukrajinský Kryvyj Rih a útoku na porodnici ve Volňanské okresní nemocnici v Záporožské oblasti. Dostal za to 6,5 roku v trestní kolonii podle paragrafu o „fake news“ ohledně ruské armády. Zajímavé je, že podle médií Kupšin v letech 2014–2015 bojoval v Doněcké oblasti na straně samozvané Doněcké lidové republiky, a po vynesení rozsudku oznámil, že pro sebe zkoumá možnost vrátit se na frontu, najde-li se pro něj „normální pozice“.


Diverzní akce a sabotáž

Dva mladí lidé ve věku 17 a 20 zapálili transformátor na železničním úseku Batajsk–Аzov v Rostovské oblasti, údajně na pokyn zadavatele za odměnu 20 000 rublů (asi 5 tis. korun). Podezřelí byli zadrženi a hrozí jim trest odnětí svobody až na 20 let podle paragrafu o „pokusu o teroristický čin“.

Školáci z Petrohradu Jegor Lauskis a Artěmij Doronin zapálili reléovou skříň v železniční stanici Lachta v Petěrburgu. Způsobili tak hmotnou škodu ve výši 758 rublů (méně než 200 Kč). Artěmij vypověděl, že náhodně narazil na skupinu členů legie Svobodné Rusko, která ho vyzvala, aby podpálil lokomotivu, a když odmítl, pohrozila mu udáním k FSB. „V obavě z pohrůžky“ se Doronin rozhodl „předstírat, že požár založil“: Mládežníci si připravili Molotovův koktejl, hodili jej na reléovou skříň a Artěmij Doronin natočil požár na video.
Obvinění označilo jejich skutek za „teroristický čin organizovaný skupinou osob“ a mládežníci byli odsouzeni ke dvěma, resp. čtyřem letům v nápravné kolonii a rovněž byli zařazeni na seznam „teroristů a extremistů“.


Kultura

Marina Melichova, protiválečná aktivistka a básnířka z Krasnodarského kraje, napsala verše, v nichž s odkazem na svého dědečka, který zahynul ve Stalingradu, odsuzuje ruský vpád na Ukrajinu:

... A on by Putlerovi řekl: Bídáku! / Jak se opovažuješ, agresore, rozpoutat / krvavou válku a lstí a úskokem / necháváš Rusy zabíjet své bratry!...

Video, v němž mužský hlas čte tuto báseň, bylo zveřejněno v kanálu Svoboda slova na serveru YouTube. Marina Melichova za ně dostala pokutu 30 000 rublů (asi 7,5 tis. korun) na základě paragrafu o „diskreditaci armády“.


Jiné

Protiválečný kandidát do městského zastupitelstva v Irkutsku Pavel Charitoněnko nebyl připuštěn k volbám. Místní volební komise prohlásila část podpisů, které v rámci své kandidatury shromáždil, za neplatné. Charitonov otevřeně deklaroval svůj protiválečný postoj a kandidoval za stranu Jabloko s heslem „Za mír, svobodu a blahobyt“.

Ve městě Železnovodsku (Stavropolský kraj) zemřel osmatřicetiletý politický vězeň Kirill Buzmakov obviněný z přípravy teroristického činu. Podle vyšetřovatelů on a jeho dva přátelé plánovali zapálit vojenský komisariát v Pjatigorsku.
Buzmakov zemřel na následky zranění způsobených v průběhu zatýkání a mučení ve vazbě a neposkytnutí nutné lékařské pomoci v průběhu rok a půl trvající vazby. FSB aktivistův stav zneužila k nátlaku na něj s cílem získat od něj požadovanou výpověď. V květnu 2024 Buzmakova konečně přesunuli do domácího vězení kvůli zdravotním problémům. Byl operován, přičemž mu byla amputována čelist a zavedena tracheostomie. To už však Kirillovi život nezachránilo.