Novinky ze světa Memorialu: duben 2024
05. květen 2024 | Přehled dění v Memorialu | Zdroj:
Memorial Česká republika
Ve filmu „Zakázaný Memorial“, který natočila Česká televize, je použito velké množství záběrů z rozhovoru s našim kolegou a lidskoprávním aktivistou Olegem Orlovem, který poskytl zpravodaji České televize v Moskvě krátce před svým odsouzením. V té době již věděl, že státní zastupitelství pro něj místo pokuty požaduje reálný trest odnětí svobody
Nyní, když byl dokument představen české veřejnosti, se Orlov již několik měsíců nachází v trestanecké kolonii. Naděje, že mezinárodní pozornost, kterou jeho případ vzbudil, přiměje ruské úřady respektovat jeho základní práva, se bohužel nenaplnila.
V noci na 13. dubna Orlova nečekaně převezli z Moskvy do Samary, přičemž o plánovaném převozu předem nebyl informován ani on sám, ani jeho právnička a manželka. Ta dokonce dostala povolení Orlova v moskevském vězení v druhé polovině dubna navštívit. Soudkyně, která jí tento souhlas udělila, ale ve stejnou dobu odsouhlasila také převoz Orlova do Samary. Jistě tedy dobře věděla, že se manželé v Moskvě nesetkají.
Ze Samary byl Orlov pak převezen do vazební věznice v Syzrani (Samarská oblast Ruska) a umístěn do speciální cely, která je pod neustálým dohledem kamer.
Podle právničky Katěriny Těrtuchiné se Orlov cítí dobře, nicméně je stále velmi unavený. Uzdravil se po těžkém nachlazení a ztráta sluchu mu naštěstí nejspíše nehrozí, ale složitá cesta z Moskvy do Syzrani ke zlepšení jeho zdravotního stavu rozhodně nepřispěla. Je známo, že s vězni je v Rusku během transportu zacházeno nelidským způsobem, jsou převáženi ve speciálních vagonech, kde není dostatek místa na spaní, často chybí voda, čerstvý vzduch, světlo a ložní prádlo.
Spolupracovníci Centra na obranu lidských práv Memorial upozorňují, že se v případu Orlova stále ještě nekonal odvolací soud druhé instance, a jeho rozsudek proto zatím nenabyl právní moci. Převoz Orlova je tak podle nich nezákonný, nicméně tato praxe je v Rusku bohužel často uplatňována vůči mnoha politickým vězňům.
17. dubna státní zastupitelství podalo odvolání proti rozsudku v případu našeho kolegy z permského Memorialu Alexandra Černyšova.
Černyšov byl obviněn z pokusu o pašování kulturních statků a hrozilo mu až tři roky vězení. Dostal nakonec pouze podmíněný trest, státní zastupitelství však pro něj nyní požaduje skutečný trest odnětí svobody.
Zdá se, že ruské úřady mají novou oblíbenou taktiku: pokud jde o soudní procesy s opozičními činiteli, je velmi pravděpodobné, že ve fázi odvolání bude rozsudek zpřísněn. Jinými slovy, je to další důkaz toho, že v dnešním Rusku funguje právo pouze v zájmu Putinova režimu, nikoli spravedlnosti.
Pokaždé, když připravujeme tento newsletter, se v něm i přes všechny nepříjemné novinky stejně najde místo pro nějakou dobrou zprávu. Ani tentokrát to není výjimkou: v dubnu vydalo moskevské nakladatelství NLO „Encyklopedii disentu“.
Naši kolegové z Memorialu pod vedením Alexandra Daniela pracovali na přípravě této rozsáhlé studie několik let. Encyklopedie podrobně popisuje činnost disentu v SSSR v letech 1956 až 1989 a bude nesmírně cenná pro každého, kdo se o toto téma zajímá.
Knihu lze zatím zakoupit pouze v Rusku, nicméně je pravděpodobné, že bude prezentována také v Evropě. Aby Vám žádné informace neunikly, doporučujeme sledovat facebookové stránky Memorialu v angličtině.
Na závěr bychom Vám rádi doporučili pár zajímavých materiálů.
Ve dnech 12. až 13. dubna se v Berlíně konala konference „Roginského čtení“ věnovaná jednomu ze zakladatelů Memorialu Arseniji Roginskému.
Letošní ročník nesl název „Historie a historici v epoše postpravdy – monopol, polyfonie, kakofonie“ a k účasti se přihlásilo velké množství odborníků z Ruska i Evropy. Pokud Vás tato problematika zajímá, podrobný program a záznam konference v překladu do angličtiny je k dispozici zde: den 1, den 2.
Pokud mluvíte rusky a zajímá Vás, jak se s pamětí o represích pracuje v dnešním Rusku, ale také v Kazachstánu a České republice, vřele doporučujeme zhlédnout tento díl autorského pořadu ruského novináře a politologa Sergeje Mědvěděva.