Petice Vladimiru Putinovi za ukončení pronásledování Jurije Dmitrijeva

Čtěte také:
- Podrobný popis případu Jurije Dmitrijeva
- Případ Jurije Dmitrijeva. Krátce před rozsudkem

Pane prezidente,

rádi bychom vyjádřili své hluboké znepokojení nad trestním stíháním karelského historika Jurije Dmitrijeva, který se významně zasadil o uchování památky obětí stalinských represí. Zatímco je Dmitrijev stíhán, probíhají pokusy o přepsání dějin pamětního hřbitova Sandarmoch.

Jurij Dmitrijev je známý jako historik, který objevil několik velkých pohřebišť z období stalinského teroru. Provedl rozsáhlý výzkum týkající se osob, které jsou na nich pohřbeny, a řadu let sestavoval a vydával Pamětní knihy obětí politických represí. Sandarmoch, který je z těchto pohřebišť nejznámější, Dmitrijev odhalil v roce 1997. Díky jeho úsilí se z tohoto místa stalo místo pamětní. Dokumenty potvrzují, že v letech 1937–1938 zde orgány NKVD zastřelily více než šest tisíc osob. Díky Juriji Dmitrijevovi známe jejich jména i osudy.

V roce 2016 se v Karélii začala šířit vědecky zcela nepodložená hypotéza, podle níž v Sandarmochu nejsou pohřbeny oběti sovětského teroru, nýbrž rudoarmějci popravení Finy. V prosinci téhož roku byl Jurij Dmitrijev zatčen a obviněn ze zneužití dítěte, pořizování dětské pornografie a nedovoleného ozbrojování. Obětí tohoto obvinění se nestal pouze Dmitrijev, ale také jeho adoptivní dcera, která byla rodině odebrána a vystavena silnému stresu. V dubnu 2018 byl Dmitrijev v trestním řízení zproštěn obžaloby, protože se obvinění ukázala jako nedůvodná.

V červnu téhož roku byl ovšem znovu zatčen a k předchozím obviněním přibyla nová, ještě závažnější. O dva měsíce později bylo v Sandarmochu zahájeno pátrání po ostatcích rudoarmějců, které pokračovalo i v následujícím roce. Trestní řízení proti Juriji Dmitrijevovi stále probíhá. Uzavřenost procesu nám nedává možnost posoudit jeho objektivitu. Nicméně zvláštně působí už jen skutečnost, že naprosto nová obvinění se nečekaně objevila po dvou letech vyšetřování a soudu, vzápětí poté, co byl Jurij Dmitrijev zproštěn obžaloby.

Všechny dostupné informace o obvinění a průběhu trestního řízení nás přesvědčují o Dmitrijevově nevinně a také o tom, že skutečným důvodem jeho pronásledování je jeho profesionální činnost.
Juriji Dmitrijevovi je 64 let. Jeho zdraví se za tři roky věznění velmi zhoršilo. Na základě vznesených obvinění může být odsouzen až ke dvaceti letům odnětí svobody. Takový rozsudek nebude znamenat jen konec jeho badatelské práce, ale i jeho života.

Velice znepokojeni jsme také osudem Dmitrijevovy adoptivní dcery, která podruhé musela přestát ztrátu rodiny, veřejné ponížení a obvinění vznesené proti blízkému člověku. Odsouzení Jurije Dmitrijeva může být nenapravitelným činem, který ovlivní celý její další život.

Doufáme, že přihlédnete k našemu znepokojení a obavám, že uděláte vše, co je ve Vašich silách, aby pronásledování historika Jurije Dmitrijeva bylo zastaveno a aby v jeho případu padl spravedlivý rozsudek.

Adam Michnik, veřejný činitel, novinář, šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza, Polsko

Jáchym Topol, spisovatel, dramaturg Knihovny Václava Havla, Česká republika

Krystyna Zachwatowicz-Wajda, herečka, režisérka, Polsko

Svetlana Alexijevič, spisovatelka, držitelka Nobelovy ceny za literaturu (2015), Bělorusko

Anton Batagov, hudební skladatel, muzikant, Rusko

Agnieszka Holland, režisérka, herečka, Polsko

Maja Komorowska, herečka, Polsko

Olga Tokarczuk, spisovatelka, držitelka Man Bookerovy ceny (2018) a Nobelovy ceny za literaturu (2018), Polsko

Magdalena Lazarkiewicz, filmová režisérka, Polsko

Daniel Olbrychski, herec, spisovatel, Polsko

Nicolas Werth, historik, ředitel výzkumu Národního výzkumného centra (CNRS), Francie

Tomasz Kizny, fotograf, novinář, badatel, Polsko

Petr Blažek, historik, Ústav pro studium totalitních režimů, Česká republika

Nikolaj Chalezin, režisér, dramatik, ředitel běloruského Svobodného divadla, Bělorusko

Natalija Koljada, umělecká ředitelka běloruského Svobodného divadla, Bělorusko

Thomas Piketty, ekonom, profesor na École des hautes études en sciences sociales, Francie

Petr Kolář, diplomat, bývalý poradce Václava Havla a velvyslanec České republiky v Ruské federaci, Česká republika

Anna Zonová, spisovatelka, Česká republika

Krzysztof Zanussi, filmový režisér, scénárista, producent, Polsko

Tomáš Glanc, filolog, profesor slavistiky na Univerzitě v Curychu, Česká republika

Marina Razbežkina, filmová režisérka, producentka, členka Evropské filmové akademie, Rusko

Luboš Dobrovský, první československý ministr obrany po roce 1989, vedoucí kanceláře prezidenta Václava Havla, bývalý velvyslanec České republiky v Ruské federaci, Česká republika

Martin Putna, filolog, profesor Univerzity Karlovy, bývalý ředitel Knihovny Václava Havla, Česká republika

Alena Machoninová, rusistka, Česká republika

Jan Machonin, rusista, Česká republika

Gerd Koenen, historik, spisovatel, odborník na dějiny komunismu, Německo

Gerd Poppe, bývalý ombudsman německé spolkové vlády pro lidská práva, Německo

Susanne Schattenberg, profesorka, ředitelka Výzkumného ústavu pro východní Evropu při Univerzitě Bremen, Německo

Freya Klier, spisovatelka, dokumentaristka, Německo

Karl Schlögel, historik, odborník na dějiny a sociologii zemí východní a střední Evropy, Německo

György Dalos, spisovatel, historik, novinář, překladatel, Maďarsko – Německo

Herta Müller, spisovatelka, držitelka Nobelovy ceny za literaturu (2009), Německo

Roger Wiltz, novinář, překladatel, Francie

Philippe Frison, překladatel, Francie

Mohammed Zaher, učitel, Francie

Bruno Laplane, soudce, předseda Vyššího soudu v Dijonu, Francie

Petr Uhl, novinář, v roce 1989 člen pražské organizace sovětského Memorialu, Česká republika

Anna Šabatová, politička, bývalá mluvčí Charty 77, Česká republika

Dominique Vidal, novinář, historik, Francie

Martin Sabrow, historik, politolog, ředitel Centra pro výzkum soudobých dějin v Postupimi, Německo

Bernard Outtier, čestný ředitel výzkumu Národního výzkumného centra (CNRS), Francie

Norman M. Naimark, historik dějin východní Evropy, odborník na genocidy, profesor Stanfordovy univerzity, USA

André Markowicz, překladatel, Francie

Anna Kaminsky, historička, ředitelka Nadace pro výzkum a dokumentaci diktatury SED, Německo

Stefan Troebst, historik, profesor Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy v Lipsku, Německo

Dietrich Beyrau, historik, čestný profesor Ústavu pro dějiny a zeměvědu východní Evropy, Tübingen, Německo

Rainer Goldt, profesor, Ústav slavistiky Univerzity Johannese Guteberga v Mohuči, Německo

Heiko Haumann, emeritní profesor východoevropských a soudobých dějin na Univerzitě v Basileji, Švýcarsko

Jiřina Šiklová, socioložka, aktivistka Charty 77, Česká republika

Petr Placák, spisovatel, historik, Česká republika

Josef Pazderka, novinář, šéfredaktor Aktualne.cz, Česká republika

Štěpán Černoušek, zakladatel společnosti Gulag.cz, Česká republika

Jonathan Littell, spisovatel, držitel Goncourtovy ceny (2006), USA, Francie

Michel Hazanavicius, režisér, držitel Oscara (2012), herec, scénárista, Francie

Michel Parfenov, spisovatel, překladatel, nakladatel, Francie

François Croquette, francouzský velvyslanec pro lidská práva, Francie

Michel Eltchaninoff, filosof, šéfredaktor časopisu Philosophie magazine, Francie

Raphaël Glucksmann, spisovatel, novinář, dokumentarista, poslanec Evropského parlamentu, Francie

Nicolas Tenzer, politolog, spisovatel, zakladatel a prezident Centra pro studium a reflexi politické akce (CERAP), Francie

Rachel Mazuy, historička, odbornice na dějiny současnosti, CNRS, Francie

Karel Schwarzenberg, poslanec a bývalý ministr zahraničí České republiky, Česká republika

Dominique Simonnet, spisovatel, novinář, Francie

Nicole Bacharan, historička, politoložka, Francie

Bérénice Bejo, herečka, držitelka Césara (2012), nominovaná na Oscara, Francie

Galia Ackerman, spisovatelka, historička, Francie

Yves Cohen, historik, ředitel Centra pro historický výzkum na École des hautes études en sciences sociales (Paříž), Francie

Marie Pierre Rey, historička, odbornice na ruské a sovětské dějiny, Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne (Paříž), Francie

Cécile Vaissié, profesorka univerzity v Rennes, historička, politoložka, odbornice na Rusko, autorka knihy Za naši a vaši svobodu! Disidentské hnutí v Rusku, Francie

Romain Goupil, herec, režisér, scénárista, Francie

Otto Luchterhandt, profesor, doktor práva, Hamburská univerzita, Německo

Caroline von Gall, profesorka, Ústav východoevropského práva a srovnávacího práva na Kolínské univerzitě, Německo

Boris Czerny, profesor university v Caen, Francie

Melani Pascal, profesorka, Université Bordeaux Montaigne, Francie

Aglaé Achochova, vedoucí fondu ruské knihy v Univerzitní knihovně jazyků a civilizací (BULAC), Paříž, Francie

Stefan Rohdewald, profesor, Historický ústav, Justus-Liebig-Universität Gießen, Německo

Anna Shor-Chudnovskaya, socioložka, Sigmund Freud Privatuniversität Wien, Rakousko

Martin Malek, politolog, Vídeň, Rakousko

Susanne Scholl, spisovatelka, odbornice na Rusko, Rakousko

Daniel Marc Cohn-Bendit, politik, jeden z vůdců protestů roku 1968 ve Francii, člen Evropského parlamentu a spolupředseda politického klubu Zelení – Evropská svobodná aliance, Francie – Německo

Bernard-Henri Lévy, filosof, spisovatel, dramatik, režisér, Francie

Petr Pithart, politik, bývalý premiér a předseda Senátu ČR, disident, signatář Charty 77, Česká republika

François Zimeray, politik, advokát, obránce lidských práv, bývalý francouzský velvyslanec pro lidská práva (2008), Francie

Aušra Maldeikienė, politička, ekonomka, vyučující, spisovatelka, poslankyně Evropského parlamentu, Litva

Andrius Kubilius, politik, bývalý předseda vlády Litevské republiky (1999–2000; 2008–2012), předseda strany Vlastenecký svaz, poslanec Evropského parlamentu, Litva

Isabel Santos, politička, poslankyně Evropského parlamentu Portugalsko

Petras Austrevicius, politik, poslanec Evropského parlamentu, Litva

Liudas Mazylis, politik, poslanec Evropského parlamentu, Litva

Rasa Juknevičienė, politička, od roku 1996 poslankyně parlamentu Litevské republiky, ministryně obrany Litevské republiky, poslankyně Evropského parlamentu, Litva

Gilles Authier, filolog, vedoucí výzkumu jazyků a literatury Kavkazu na École pratique des hautes études v Paříži, Francie

Anne Le Huérou, socioložka, odbornice na ruská studia, docentka Univerzity Paříž X, Francie

Bernard Kouchner, lékař, diplomat, ministr zahraničí Francie (2007–2010), spoluzakladatel organizace Lékaři bez hranic, Francie

Aude Merlin, politoložka, odbornice na Rusko, profesorka na Université Libre de Bruxelles, Belgie

Silvia Serrano, politoložka, odbornice na Rusko, profesorka Pařížské univerzity, Francie

Laure Thibonnier, badatelka a vyučující katedry slavistiky a germanistiky na Université Grenoble Alpes, Francie

Lucie Kempf, politoložka, odbornice na Rusko, badatelka a vyučující na Univerzitě v Nancy, Francie

Andreas Kappeler, emeritní profesor Vídeňské univerzity, Rakousko

Marieluise Beck, politička, členka Svazu 90/Zelení, spoluzakladatelka think-tanku Zentrum Liberale Moderne, Německo

Ralf Fücks, politik, od roku 1982 člen strany zelených v Německu, bývalý starosta Brém, výkonný ředitel think-tanku Zentrum Liberale Moderne, Německo

Viola von Cramon-Taubadel, členka Svazu 90/Zelení, poslankyně Evropského parlamentu, Německo

Pavel Litvonov, veřený činitel, účastník lidskoprávního hnutí v SSSR, politický emigrant, USA

John H. Erickson, emeritní profesor církevních dějin a bývalý děkan Pravoslavného teologického semináře sv. Vladimíra, Crestwood, New York, USA

Nikoloz Tokhwadze, Německo

Heidi Hautala, politička, poslankyně Evropského parlamentu (2009–2011), ministryně pro mezinárodní rozvoj a řízení státního vlastnictví (2011–2013), Finsko

Reinhard Bütikofer, politik, člen Svazu 90/Zelení, poslanec Evropského parlamentu, Německo

Maria Nooke, socioložka, ředitelka Nadace Berlínské zdi (2009–2017), státní zástupkyně pro vyšetřování důsledků komunistické diktatury, Německo