Falešný výběr

Moskevská radnice iniciovala hlasování o tom, zda na náměstí na Lubjance, kde se nachází sídlo FSB a předtím sovětských tajných služeb, bude po 30 letech obnoven památník zakladatele Čeka Felixe Dzeržinského. V absurdním hlasování mají lidé vybírat mezi památníkem Dzeržinského a knížete Alexandra Něvského. Mezinárodní Memorial k „referendu“ vydal následující prohlášení:

Ve snaze vyhnout se projednávání palčivějších problémů se moskevské zastupitelstvo rozhodlo uspořádat hlasování o tom, komu bude postaven památník na Lubjance – Felixu Dzeržinskému, nebo Alexandru Něvskému.

Samotná idea obnovení památníku Dzeržinského mohla napadnout pouze člověka bez svědomí. Zakladatel Čeky, která prováděla mimosoudní procesy s politickými oponenty, může přitahovat jen ty, kteří sní o oživení státního teroru.

Nejabsurdnější na celé situaci je, že mezi přívržence obnovení památníku železného Felixe se řadí organizace „Ruští důstojníci“. Těmto lidem je třeba připomenout, co provedli Dzeržinský a jeho pomocníci důstojníkům ruské (carské) armády.

Zařazení zjevně nepřijatelné kandidatury na „hlasovací lístek“ se dá vysvětlit jako úmyslný plán těch, kteří by na náměstí chtěli vidět spíš památník Alexandra Něvského.

Nicméně nezávisle na osobnosti a historické roli knížete či jakéhokoliv jiného kandidáta vyvstává otázka: kdo a na základě čeho rozhodl, že Moskvané budou vybírat zrovna tyto dva kandidáty?

Čím se navrhované hlasování liší od volby kandidáta (známo kým vybraného) navrženého „nenarušitelným blokem komunistů a nestraníků“?

Kdo si přivlastnil právo rozhodovat, koho Moskvané chtějí vidět na tomto náměstí a zda vůbec tam někoho chtějí? Proč zrovna Alexandr Něvský, který s tímto místem nemá nic společného? Proč místo něj nebyl například vybrán patriarcha Tichon, který byl držen ve vnitřním vězení GPU a zároveň byl přítomen na procesu proti moskevskému duchovenstvu, které probíhalo v budově Polytechnického muzea?

Jakékoliv přijaté řešení na základě tohoto referenda, které bylo vytvořeno na základě falši a s falešnou možností výběru, zcela určitě vyvolá společenskou nespokojenost a dané řešení bude zrušeno.

Z historického hlediska se správným řešením jeví obnovení fontány, která se dříve nacházela na náměstí, a navíc déle než želený Felix. Fontána ke všemu rozhodně nebude zdrojem politické třenice.

Z hlediska korektní procedury musí být vyhlášen otevřený konkurz návrhů: koho či co Moskvané chtějí na náměstí vidět.

Musí být vytvořena komise skládající se z pracovníků kultury, která následně ze sestaveného seznamu vybere nejpopulárnější návrhy. Až poté bude možné přemýšlet nad jakýmkoliv hlasováním.