Případ Jurije Dmitrijeva. Krátce před rozsudkem

11. červenec 2020 | Případ Jurije Dmitrijeva | Zdroj: 

Lidskoprávní centrum Memorial www.memohrc.org

V karelském Petrozavodsku končí jeden z nejsledovanějších soudních procesů v dnešním Rusku. Dne 8. července 2020 zazněly závěrečné řeči stran v případu čtyřiašedesátiletého historika, odborníka na stalinské represe Jurije Dmitrijeva. Prokuratura pro něj požaduje trest ve výši 15 let odnětí svobody se zařazením do trestanecké kolonie se zvýšenou ostrahou.

Čtěte také:
- Podrobný popis případu Jurije Dmitrijeva
- Petice Vladimiru Putinovi za ukončení pronásledování Jurije Dmitrijeva

Proces s Jurijem Dmitrijevem probíhá už déle než tři roky a téměř po celou tuto dobu je Dmitrijev držen ve vazbě. Soud mu odmítl změnit předběžná opatření dokonce i v situaci pandemie, kdy byly případy nákazy zjištěny mezi vězni vazební věznice, kde je Dmitrijev držen.

Podrobnosti trestního stíhání i jeho okolnosti od začátku vyvolávaly pochybnosti о důvodnosti obvinění a oprávněnosti historikova zatčení. Dmitrijev byl obviněn ze zneužití dítěte, pořizování dětské pornografie a nedovoleného ozbrojování. V červenci 2017 po prostudování dostupných materiálů Lidskoprávní centrum Memorial dospělo k závěru, že případ je vykonstruovaný a Jurij Dmitrijev byl uznán za politického vězně. V dubnu 2018 byl Dmitrijev zproštěn obžaloby. Nicméně už v červnu 2018 byl zprošťující rozsudek zrušen a k dřívějšímu obvinění přibylo nové – z násilných trestných činů sexuálního charakteru. Toto obnovené trestní řízení probíhá dodnes.

Případ Jurije Dmitrijeva má v Rusku velký společenský ohlas. Za skutečný důvod Dmitrijevova pronásledování jeho obránci považují jeho profesionální činnost – vyšetřování stalinských zločinů. Od osmdesátých let Jurij Dmitrijev pátral v archivech i karelských lesích po utajených pohřebištích, kde leží oběti stalinského teroru. Díky jeho úsilí se největší z těchto hromadných hrobů, Sandarmoch, stal mezinárodně známým pamětním místem, srovnatelným svým významem s Katyní. Dmitrijevovo trestní stíhání probíhá na pozadí snah o přepsání dějin Sandarmochu – oběti poprav NKVD, které jsou tam pohřbeny, jsou vydávány za oběti druhé světové války zabité během finské okupace.

A tak obránci Jurije Dmitrijeva rovněž bojují za právo uctívat památku svých zabitých předků. Sám Dmitrijev nehledě na pobyt ve vazbě pokračuje ve své práci – s pomocí přátel a kolegů za tři roky napsal tři knihy, z nichž poslední, Místo paměti Sandarmoch, vyšla v prosinci 2019 (v roce 2017 byly vydány knihy Krasnyj Bor a Vlast na ně nezapomněla. Pamětní kniha karelského lidu).

Proces s Jurijem Dmitrijevem upoutal pozornost také za hranicemi Ruska. Známé evropské i americké osobnosti – politici, herci, spisovatelé a režiséři – adresovali v lednu 2020 prezidentu Ruska Vladimiru Putinovi otevřený dopis s žádostí o zastavení historikova stíhání: „Zatímco je Dmitrijev stíhán, probíhají pokusy o přepsání dějin pamětního hřbitova Sandarmoch. (...) Všechny dostupné informace o obvinění a průběhu trestního řízení nás přesvědčují o Dmitrijevově nevinně a také o tom, že skutečným důvodem jeho pronásledování je jeho profesionální činnost.“ Dopis podepsalo celkem 105 osobností, mezi nimi francouzský velvyslanec pro lidská práva François Croquette, bývalý ministr zahraničí Francie a spoluzakladatel organizace Lékaři bez hranic Bernard Kouchner, polský intelektuál a disident Adam Michnik, poslanec a bývalý ministr zahraničí České republiky Karel Schwarzenberg, politik a veřejný činitel, jeden z vůdců studentského hnutí roku 1968 Daniel Cohn-Bendit, známí spisovatelé, režiséři a herci: Olga Tokarczuková, Jáchym Topol, Krzysztof Zanussi, Krystyna Zachwatowiczová-Wajdová, Romain Goupil, Marina Razbežkinová, Raphaël Glucksmann, Bérénice Bejoová, Daniel Olbrychski, Agnieszka Hollandová a mnozí další.

Dopis stačil podepsat také nedávno zesnulý Luboš Dobrovský, první československý ministr obrany po roce 1989, vedoucí kanceláře prezidenta Václava Havla a bývalý velvyslanec České republiky v Ruské federaci.

Už dříve bylo na podporu Jurije Dmitrijeva zveřejněno několik otevřených dopisů. Známí ruští spisovatelé, herci, výtvarníci, režiséři a veřejní činitelé požadovali spravedlivé projednání Dmitrijevova případu a jeho propuštění z vazby do konečného rozhodnutí soudu.

Jurije Dmitrijeva podpořila také světová akademická obec. Skutečnost, že historik platí trestním stíháním za svůj poctivý vztah ke zkoumané tematice, znepokojil stovky badatelů z různých zemí. Svůj protest vyjádřili v otevřeném prohlášení, které podepsalo 427 předních badatelů a vyučujících z evropských a amerických univerzit.

Známí spisovatelé a držitelé mezinárodních literárních cen Herta Müllerová, Světlana Alexijevičová a Jonathan Littell se obrátili na komisařku Rady Evropy pro lidská práva Dunju Mijatovićovou s prosbou, aby věnovala pozornost procesu s Jurijem Dmitrijevem.

V prosinci 2019 se poslanci italského parlamentu obrátili na ministra zahraničí a italskou vládu, aby během jednání s Ruskem podpořili co nejrychlejší propuštění Dmitrijeva. Evropská unie dvakrát vystoupila s oficiálním prohlášením ohledně případu Dmitrijeva a připoměla tak Rusku nutnost dodržovat mezinárodní dohody ohledně lidských práv a svrchovanosti zákona: 21. května 2020 na Stálé radě OBSE a 27. května 2020 na zasedání Výboru ministrů Rady Evropy; 21. května 2020 s prohlášením ohledně případu Jurije Dmitrijeva vystoupila také Velká Británie.

Otevřené petice „Nedopusťme odsouzení Jurije Dmitrijeva!“ a „Propusťte Jurije Dmitrijeva z vazby!“ na platformě change.org podepsalo více než 11 000, respektive 15 000 signatářů.

Rozsudek v případu Jurije Dmitrijeva vynese soud v Petrozavodsku 22. července 2020.